Srpen 2006

My "super" picture:)

31. srpna 2006 v 10:01 What about me?
Takhle se na mě "vyřádil" Milda Evilda. Děkujuuuu!:-*
Sakriš... A vy se pak divte, proč ty lidi na těch fotkách vypadaj tak dobře.:)) Já takhle v civilu rozhodně nevypadám.:))

Hory Mají Oči

30. srpna 2006 v 12:40 Filmové recenze
Pokud jste si našli tuhle recenzi, pak zřejmě víte, o co v tomto filmu běží, proto se tu nebudu obtěžovat s dějem, který je stejně variací na několikrát omleté téma. A můj dojem, který jsem z něj získala už v první polovině, byl ten, že kromě členů rodinky by zasloužil zabít i režisér Aja. Má totiž zvláštní schopnost točit nebezpečně skvělé horory.
Původním autorem Hor je Wes Craven, což samo o sobě stačí a zbytek už není podstatný.:) Remaky jsou ale v poslední době na prudkém vzestupu, a jak je vidno třeba z Mlhy, ne vždycky se zadaří. Tady se ovšem zadařilo. A pořádně. Alexandre Aja je skutečně mistrem ve svém oboru, po hodně dlouhé době jsem se bála přímo u filmu a ne až dodatečně, kdy mi došly všechny souvislosti.
Je tu ovšem jedna věc, ve které se s mnohými recenzemi rozcházím - mě se rozhodně líbila víc první polovina filmu (do útoku na karavan). Možná to bude mojí zálibou v hororech spíše psychologického rázu - a myslete si co chcete, druhá polovina filmu už je "pouze" vyvražďovačka.
Co se týče hereckých výkonů, mé zvláštní pochválení patří Danu Byrdovi, představiteli neohroženého synátora Bobbyho, jemuž jsem všechen jeho vztek, touhu po pomstě atd. bezmezně žrala. Zbytek prostě dostalou svou roli, zvládl ji s grácií = skvěle odvedená práce. Několik lidí vyzdvyhovalo i mého oblíbence Aarona Stanforda v roli Douga, já tak ovšem učinit nemůžu - a to z důvodu, který jsem u jiného jeho filmu nezaregistrovala a který mě od něj poněkud zaskočil - Jakmile promluvil, okamžitě byl zcela poznatelný, myšleno jako co bude dělat, jak se bude tvářit, co řekne... A z neznámého důvodu jsem okamžitě před sebou neviděla jenom zoufalého otce rodiny, ale také někoho, kdo půjde za chvíli natáčet jinou roli a jako kdyby ho to brzdilo v soustředění se na tuhle (Aaron hned po skončení Hor začal natáčet třetí díl X-Menů). Takže, pane Stanforde, tfuj tfuj tfuj, takovej průměr bych od vás nečekala...
A hodnocení? Myslím, že je to jasné, 8/10.

Snad konečně poslední dvě fotky:)

29. srpna 2006 v 13:33 My World
Thanx a lot to r.a.m.a.!

Sláva r.a.m.o.v.y. a Mildovi Evildovi!:)

29. srpna 2006 v 11:11 My World
Thanx! Luv ya!!:-* :)
P.S.: Časem ještě přibude Brzydulka s mléčným šejkem, těšte se!:)

Tentokrát ne Hurvajs, ale Evilda:)

28. srpna 2006 v 23:09 Funny pix of F1 made by Hurvajs
Tisíceré díky našemu Želvákovi!:)

The Call - 1. část

28. srpna 2006 v 23:03 | NickyHayden |  5. díl - The Call
"Me and my boys went out just to end up in misery…"

Atmosféra v hotelovém pokoji se stále dala krájet, ale už to nebylo tak strašné. Nick si dokonce i troufnul se pousmát.
"Takže, jak to teda vidíte vy?" zeptal se nakonec.
"Já to vidím zhruba tak, jak jsem říkal celou dobu. Nejsem z toho odvázanej. Ale je to tvůj život a ty jsi za něj zodpovědnej, tak dělej, jak uznáš za vhodné. A kdybys náhodou už potom nechtěl se k nám vrátit…"
"Jensone, vím, že na tyhle závěry je asi brzo," přerušil Nick svého kamaráda, "ale můžu ti na místě odpřísáhnout, že se za váma vrátím. Sice když si pomyslím, že hraju v boybandu, tak je to takový divný, ale každýho z vás znám poměrně dost, všechny vás mám svým způsobem rád, a proto se necítím na to odloučit se od vás natrvalo. Zdůrazňuju, neodcházím. A kdykoliv mě budete potřebovat, budu plně k dispozici, jo?"
"Já to beru." Trhl Fernando rameny.
"Myslím, že na tomhle se shodnem všichni." Přikývl Christian.
"Fajn, takže už nikdo nechce nic říct?" rozhlédl se Nick po svých kámoších, "Ani ty, Mikko? Celou dobu seš zticha jako ryba…"
"Před chvilkou si říkal, že nás znáš, tak snad i víš, že moc hovornej nejsem." Odsekl Mikko. Nick zpozorněl. Na pohled to vypadalo O.K., ale tady byl problém. Mikko to evidentně nevzal. Proto se rozhodl si ho vzít stranou.
"Jestli mi to nechceš říkat před klukama, tak mi to řekni takhle." Pobídl Nick Mikka do rozhovoru.
"Nechci ti to říkat ani takhle." Zakroutil Mikko odmítavě hlavou, "Což o to, ten tvůj útěk bych ještě vzal, ale teď to bude vypadat že… Nevím, jak to říct, abych se neprořekl… No prostě to sám časem poznáš, jak to bude vypadat, já už teď svý plány měnit nehodlám."
"Nechceš doufám taky zmizet?" vyděsil se Nick.
"Ne. Nech se překvapit." Uzavřel rychlou debatu Mikko.
O pár dní později odlétali kluci do Japonska. Řešili to víc než obvykle, protože tam letěli poprvé.
"Pro navození té správné nálady," rozhodil Jenson rozverně rukama, protože měl až podezřele skvělou náladu, "bych vás teď prosil o zazpívání jedné krásné písně od Alphaville."
"Že by tuhle? Forever young…" zapěl Nick zplna hrdla.
"You did what you did to me, now it´s history I see…" začal si Jenson prozpěvovat Big in Japan, kteroužto songu myslel původně. Ostatní se k němu ještě rádi přidali, kromě Mikka, který nejenže měl na uších sluchátka, ale ještě vypadal, že spí jako dřevo.
"Schválně, jestli dojde i na nějakou tu gejšu." Mnul si Fernando ruce.
"I kdyby, tak i Jensona by si k sexu přesvědčil spíš než gejšu. Západní civilizace udělala z gejš kurvy, ale skutečnost je taková, že pravá gejša by se v životě nesnížila k tomu, aby se svým zákazníkem spala." Poučoval ho Nick.
"Nechceš tím doufám říct, že jsem impotent?" ozval se Jenson.
"Ne, myslel jsem to vzhledem ke Španělovi." Usmál se široce Nick.
"Tak tos kupodivu taky jednou nemyslel prdelí." Zašklebil se Fernando a Nick si nebyl v první chvíli jistý, jak si to má vyložit.
"A co třeba se zabývat něčím hezčím?" otočil se po nich Christian.
"Gejša ti nepřijde dostatečně hezká?" povytáhl Fernando obočí.
"Gejša jo, ale vy jste to stočili k análnímu sexu, pokud jsem dobře poslouchal." Vpálil mu to bez cenzury Christian.
"Poslouchal jsi dobře, aspoň se zase jednou naučíš něco novýho." Pokýval Fernando hlavou a použil svojí oblíbenou buzerovací metodu - rozhrábl Christianovi pečlivě natužené vlasy.
"Vřelé díky, Alonso." Sekl po něm Christian.
"…neříkej mi ani ze srandy, že tam není žádnej jinej volnej hotel!!" dolehl k nim najednou Markův naštvaný hlas. S někým zrovna telefonoval.
"Co se děje?" vyzvídal Jenson. Mark mu hodil noviny, rozevřené na příslušné stránce.
"Hotel Central, Tokio? No to sme asi opravdu v prdeli, jestli neseženeme jinej volnej hotel." Zašklebil se Jenson a poslal noviny dál.
"Ježiši kriste, to sou normální nezmaři! Kam se člověk hne, tam ho to pronásleduje! A čím to asi bude?! Mikko, vstávej, nespi!!" zacloumal Fernando poněkud nešetrně s podřimujícím Mikkem.
"Co je, to už jsme tam?" promnul si Mikko rozespale oči.
"Ne, chci jen vědět, jestli máš v týhle buzeraci zase prsty." Podal mu Fernando noviny, z nichž bylo patrno, že nejsou jediný evropský boyband populární v Japonsku.
"Tak ti můžu odpřísáhnout, že nemám, protože o tomhle teda slyším poprvý." Zamračil se Mikko.
"Tvoje jediný štěstí." Pokýval Fernando hlavou a sedl si zpátky na svou sedačku. Pro něj byla tahle záležitost u konce. Mikkovi ale naopak nasadil do hlavy pořádného brouka. Jaktože mu Meiko nic neřekl? Vždyť do Japonska se nejezdí jen tak na výlet nebo natáčet klip, je to finančně nevýhodný. A i tak by mu přece řekl, že tam bude, vždyť znal plán jejich turné téměř nazpaměť! Pravda, kvůli těm problémům v Řecku se sice o tři dny zdrželi - pořád lepší než kdyby se zdrželi o předpokládaný týden - ale i tak… Ať to převracel z jakékoliv strany, nevěděl si s tím rady. Tak jen doufal, že se Markovi nepodaří vyměnit hotel. Ať se Fernando třeba po…!
Markovi se nakonec hotel vyměnit skutečně nepodařilo.
"Mě je to jedno." Trhl Christian rameny, "Já už jsem rezignoval."
Kluci si všimli, že se Christian trochu uklidnil. Pravda, začal zase hodně často chodit na nejrůznější večírky, ale zase byl klidnější pak přes den, jen občas se stávalo, že se naštval kvůli nějaké blbině a pak to teda stálo za to, ale to bylo málokdy. Na jeho ostatní náladovost si mezitím stačili zvyknout.
"Co můžeme dělat, přece nebudeme spát na stromě." Pokrčil Fernando nenadšeně rameny.
"Sakra, vy to tak složitě řešíte! Prostě to nechte plavat, no. Třeba zejtra odtáhnou a budeme mít klid." Přerušil je netrpělivě Jenson.
"Spoléhám se na vás, kluci, potřetí a naposledy." Upozornil je Mark.
"Dobře, zkusíme to." Trhl Fernando rameny, ač mluvil především za sebe. Nikdo další výrazněji neprotestoval.
"Taky bysme ti mohli udělat hezký leženíčko v šatně, kdybys protestoval." Dobíral si ho Jenson.
"Taky bys mohl přijít k úrazu." Usadil ho rázně Fernando.
Hotel byl velice hezký. Na luxus uvnitř byli kluci zvyklí, ale aby měl hotel tak nádherné okolí, to se jen tak nevidí, Japonci se skutečně se svou pečlivostí nezapřeli. Málem si připadali jak v centrálním parku a ne na pozemcích hotelu. Nejrůznější keře, stromy, květiny, fontány, dokonce i několik zvířat se našlo. Kluci se na jeho prozkoumání vydali okamžitě, jakmile se zabydleli.
"Teda, tak tomuhle říkám nádhera." Pokýval Jenson uznale hlavou.
"Tohle až budu líčit Paty, ta by se tady zbláznila blahem." Pousmál se Fernando.
"Aspoň víš, co se ti jednoho krásnýho dne bude rozprostírat okolo baráku." Trhl Nick rameny.
"Tak to nás pak budeš povinně zvát na prohlídky." Přisadil si Jenson.
"To víš že jo." Ušklíbl se Fernando.
"Bacha, nepřítel na pravoboku." Upozornil Christian po dalších deseti minutách procházení.
"Vidíš, těch bych si ani díky tý holce nevšiml." Hodil Fernando očkem po Overground, v jejichž středu se k Meikovi tulila poměrně hezká černovláska, "Vypadá to, Mikko, že proto asi nic nevíš - jednoduše tu nejsi žádaný. A buď rád, dělat křena je nevděčná úloha…"
Mikko mu ani nebyl schopný odpovědět. Nejradši by mu na místě jednu vrazil, takhle mu to Fernando vážně předhodit nemusel, tím spíš, že měl očividně pravdu. Tím si byl jistý, především proto, že tu dotyčnou znal. Pamatoval si, že mu jí Meiko jednou ukazoval na fotografii - údajně jedna z jeho kamarádek… Ale jak že to bylo v té písničce? A friendly kiss includes no tongue? Tak v tomhle případě to platilo…
"Hele, už nás zaregistrovali, radši mizíme." Popohnal je Jenson.
"Sakra, já jsem hovado, úplně jsem zapomněl, že je akorát čas, abych si vzal prášek. Teď se musím vracet, sakra…" zaklel Nick.
Mikko byl sice v šoku, ale ještě dokázal poznat, čeho tím Nick chce docílit a byl mu vděčný, že ho v tom nenechal.
"Půjdu s tebou." Navrhl a snažil se, aby jeho hlas zněl jako obvykle.
"Když chceš…" pokrčil Nick ledabyle rameny. Jakmile se jim kluci vzdálili z dohledu, chytil Mikka kolem ramen a řekl: "To snad není možný, seš O.K.?"
"A myslíš, že je to v tuhle chvíli proveditelný?" odpověděl Mikko otázkou.
"Jestli se chceš vybrečet, tak prosím." Navrhl mu Nick.
"Ne, teď ne. Neumím brečet na veřejnosti." Zavrtěl Mikko hlavou. Oči měl sice červené, ale skutečně mu neukápla ani slza.
"Půjdeme do toho hotelu, seš pro?"
Mikko přikývl.
"Hele, víš co, vrať se za klukama. Já půjdu nahoru, pořádně se vyřvu, a pak uvidíme." Zastavil se Mikko před recepcí.
"Vážně to zvládneš?" ubezpečoval se Nick.
"Teď si to hlavně potřebuju všechno srovnat a chci být sám." Mávl Mikko rukou, "I když, vzhledem k tomu, že nás zaregistrovali, pochybuju, že by se mi to druhý splnilo."
"Tak zlom vaz." Popřál mu aspoň Nick, "Budu na tebe myslet. A pak za tebou zajdu, jo?"
"Jsi hodnej." Pousmál se smutně Mikko, "A pro kluky si vymysli nějakou výmluvu, třeba že už se mi prostě nechtělo vracet nebo tak nějak, vzhledem k tomu, že jde o mě, jim to asi ani divný připadat nebude."
"Kecko." Napomenul ho Nick.
Mikkův předpoklad byl správný. Meiko ho dohonil u výtahu.
"Můžu s tebou mluvit?" vydechl zničeně. Bylo na něm vidět, že musel běžet jako o závod.
"Co když ti řeknu že ne, to jsi se pak hnal zbytečně." Odvětil Mikko a ani se po něm neotočil.
"Nemůžeš mi říct ne, protože ti to musím vysvětlit." Nevzdával se Meiko. Výtah akorát dorazil.
"Víš co, dám ti jednu radu. Příště si radši rozmysli, jestli podvádět nebo ne. Mohl jsi ušetřit nervy nám oboum a sobě vysvětlování, o který já stejně nestojím, protože to, co jsem viděl, mi bohatě stačilo." Řekl ještě Mikko, než nastoupil do výtahu.
"Nemysli si, že něco víš, pokud mi teda nevidíš i do mozku!" nenechal si to líbit Meiko. Mikko ho popadl za límec a vtáhl do výtahu, jelikož další věci na veřejnosti řešit nehodlal.
"Hele, jsou v podstatě jen dvě možnosti, proč jsi tohle udělal. Buď s ní chodíš kvůli ostatním, aby se nedohmátli, co seš vlastně zač, což tě ale u mě neomlouvá, protože pokud se za to tolik stydíš, tak sis se mnou neměl ani nic začínat, já už jsem se smířil s tím, že jsem prostě jinej, a nechci k sobě někoho, kdo to nevidí stejně jako já."
"Tak teď nech zase něco říct mě." Přerušil ho Meiko, "Zaprvé, já vím naprosto jistě, že kluci od nás ze skupiny by to nevzali a bohužel už začínali mít narážky, proto jsem s Miri nakonec začal chodit, abych se zbavil těch jejich přiblblejch keců, protože nic naplat, já si s nima jinak rozumím dobře a chci se ve skupině udržet. Zadruhé, když jsem chodil na střední, tak mě na jednom maturitním večírku začal balit jeden mladej profesor a vyspali jsme se spolu. Naši se to nějak dozvěděli - netuším jak, nikdo jinej se o tom nikdy nedozvěděl - a měl jsi vidět tu scénu, naštěstí mi potom uvěřili, že jsme byli oba strašně zlitý a ať už jim to řekl kdokoliv, tak přeháněl, že jsme spolu nic neměli. Já nejsem v pozici, abych se teď mohl komukoliv přiznat, že s tebou chodím!"
To už stáli u pokoje, do kterého Mikko mířil. V Mikkovi chtě nechtě všechno to napětí, co ho až doteď škrtilo, najednou povolilo a pomalu se rozbrečel.
"Ale že já se teď cejtím jako idiot a hrozně mě to od tebe mrzí, to je ti zjevně úplně jedno." Řekl nakonec, "Já jsem přece nechtěl, aby ses ke mně přiznával… Jestli jsi to tak vnímal, tak to není pravda, jediný, co po tobě chci, je, abys mě měl rád a abych já ti mohl věřit… A teď mě nech prosím bejt."
"Počkej." Zadržel ho ještě Meiko, "Vážně se ti omlouvám, mě to taky mrzí."
"To brzo." Odvětil hořce Mikko.
"Můžu se tě ještě alespoň zeptat… Co byl podle tebe ten druhý důvod?" vzpomněl si Meiko na tu nedokončenou myšlenku.
Mikko jen zavrtěl hlavou a otevřel dveře. Pak se ale otočil: "Druhá možnost byla spíš taková jedovatá poznámka - jestli ti náhodou nedala dřív než já." A pak dveře rázně zabouchl. V tu chvíli byl jedno slzavé údolí. Začala ho bolet hlava, špatně se mu dýchalo. Jako kdyby ho najednou zrazovalo celé tělo. Tolik to bolelo… Po tak dlouhé době se někomu otevřel, měl někoho, komu mohl říct když už ne všechno, tak skoro všechno, a nakonec se opět musí spálit. Nemůže mít konečně taky chvilku klidu? Nemůže být jednou v životě prostě a jednoduše šťastný?
"Jakej je plán na večer?" zeptal se Christian, když se jejich čtyřka pomalu vracela z dlouhé a osvěžující procházky.
"Zatím žádnej není, co někam vyrazit?" navrhl Jenson.
"Že se ptáš, ten se na to jen třese." Strčil Fernando do Christiana.
"Zato z tebe se stává nudnej patron." Vrátil mu to Christian.
"Jenom proto, že už nebalím každou hezkou holku, co mi přejde přes cestu?" otočil se po něm provokativně Fernando.
"Takhle jsem to nemyslel. Nech to bejt." Mávl Christian rukou a rozhodl se ještě si naposledy zapálit.
"Co ti zas přelítlo přes nos?" nechápal Fernando.
"Nic, říkám ti, neřeš to." Odbyl ho Christian. Nervózně si prohrábl vlasy. Jestli si do hodiny nešlehne, tak bude v takovým bahně, že nebude schopnej se ani pohnout, natož komunikovat. Už teď cítil, jak mu těžknou nohy a že se mu dělá špatně. Do háje, tohle mu tak ještě scházelo, jako kdyby neměl dost starostí s tím, že už si nemá na těle kam píchnout tak, aby to ostatní okamžitě nepoznali.
"Stejně jsi poslední dobou takovej divnej, není ti nic?" zeptal se Jenson.
"Dejte mi kurva pokoj, starejte se o sebe!!" vybuchl Christian jako přetopený kotel.
"Jak poroučíš." Pokrčil Jenson rameny. Neměl náladu se s někým hádat, a s Christianem nejmíň.
Nick byl zticha, ale ve skutečnosti se málem chytal za hlavu. To bude zas něco! Ten první pobyt bude asi doopravdy vypečený. Christian si na vyšilování nemohl vybrat lepší okamžik. Ještě ke všemu na tak hysterické vyšilování, až Nick začal pochybovat, že to má jenom z pocuchaných nervů…
"Já mám hlad!" zahlaholil Fernando na celou halu, když vešli do hotelu.
"Fajn, hlavně, že jsi nám to řekl." Poklepal mu Nick na rameno, jelikož se po nich otočil téměř každý, kdo byl v doslechu.
"To abyste věděli, že jdu vzít jídelnu útokem, doufám, že mi nedonesou nějakou specialitu, chci něco normálního." Diktoval si Fernando už předem, zatímco mířil do restaurace.
"Něco normálního? To je hodně, hodně širokej pojem!" volal za ním Nick.
"Taky bych se rovnou došel najíst. Dojdi pro Mikka, pokud se nikam nevypařil." Přikázal Jenson Nickovi.
"Jo, to bude problém." Zašeptal si Nick pro sebe.
"Ty asi nemáš moc hlad, co?" zeptal se Nick opatrně Mikka, když se sešli v pokoji.
"Tos uhodl, že nemám, proč?" odpověděl Mikko a utřel si uslzené oči.
"Kluci šli na večeři, poslali mě pro tebe." Vyklopil Nick, co ho sem přivedlo.
"Super. Chvíli vydrž, než se dám trochu do kupy." Pokýval Mikko hlavou a odešel se trochu zkulturnit do koupelny. Doufal, že se mu alespoň trochu podaří zamaskovat stopy po tom nekončícím pláči.
"No vidíš, jak to jde, když se chce." Pokusil se Nick zavtipkovat.
"Je to sice od tebe milý, že se mě snažíš rozptýlit, ale nejsem ve stavu, abych na tvoje vtípky nějak reagoval." Trhl Mikko rameny a omluvně se na Nicka podíval.
"V pořádku." Přikývl Nick. Byl rozhodnutý plácat o všem možném, jen aby aspoň trochu udržel Mikkovu pozornost. Díkybohu to v restauraci za něj převzali kluci.
"Tak co teda ten večer?" nadhodil Jenson už jednou nakousnuté téma.
"Já jsem pro to, aby se zašlo do nějakýho baru nebo do nějakýho klubu." Řekl rozhodně Fernando.
"Taky nic nenamítám." Přikývl Christian.
"Co ty, Nicku?" otočil se Jenson na dalšího člena bandy.
"Taky bych docela šel, už dlouho sme nikde nebyli." Přikývl Nick.
"Tak je to odhlasováno drtivou většinou." Usmál se Jenson.
"Menšina se nepřidá." Ozval se tiše Mikko.
"Většina menšinu nepřemlouvá." Pokrčil Jenson rameny.
"Tak tomuhle já pánové říkám demokracie." Zasmál se Nick.
"Já tomu obvykle říkám 'svobodná vůle'." Zašklebil se na něj Jenson.
"Copak vy v Englicku…" mávl Nick rukou a sáhl po jídelním lístku, "Co ste si objednali vy?"
"Proč to chceš vědět?" divil se Fernando.
"Abysme nebyli jak exoti, co kdybychom si všichni objednali sushi?" pousmál se Nick.
"Tak to buď v klidu, to jsem si objednal jen já." Zvedl Christian ruku jako ve škole.
"Fajn, nebudu hlady." Kývl potěšeně Nick.
Mikkovi tyhle machinace vnukly nápad. Když si objedná nějaké exotické jídlo, může potom tvrdit, že toho snědl tak málo, protože mu to nechutná. Jestli po něčem netoužil, tak po tom, aby se ho kluci začali vyptávat, co mu je. A na nevolnost se vymlouvat radši nechtěl. I když nakonec musel uznat, že to jídlo nebylo až tak strašné, škoda, že teď na něj neměl ani tu nejmenší náladu. Musí si zapamatovat název, aby byl pro příště připravený.
"Kdy hodláte vyrazit za zábavou?" přisedl si k nim později Mark.
"Jak víš, že se někam chystáme?" divil se Nick.
"Jednoduše, protože vás znám." Odvětil Mark, "Tak kdy a kam?"
"Počkej počkej, předtím ses ptal jen kdy!" protestoval Jenson.
"Neprovokuj mě, není na to vhodná doba." Utnul ho Mark.
"No když to chceš vědět, tak odcházíme v devět a kam, to absolutně netušíme, neb jsme tu poprvé." Odpověděl mu tedy poslušně Jenson.
"Tak fajn. Hlavně žádný blbiny." Pokýval Mark hlavou.
"Nevíš náhodou, na jakej lokál si máme dát pozor?" Otočil se Christian na Mikka. Ten jen němě zakroutil hlavou, jak by tohle sakra asi mohl vědět!
Do prčic, snad si ničeho nevšimli, že po něm tak divně koukají?
"No, máš ještě nějaký otázky?" otočil se Jenson na Marka. Takže si přece jen všimli, jinak by se ho takhle křečovitě neptal. Do háje, jestli teď o něco nestojí, tak o soucit a vlezlé dotazy… Jen se na to podívejte, jak jsem se nechal vyblamovat! To je nářez, co? Asi je to pro vás dost zajímavý téma, viďte?
"Co se koukáš jak vrah?" nevydržel to po chvíli Fernando.
"Ale nic." Odvětil Mikko a zvedl se. Měl toho tak akorát.
"Co mu zase je? Vždyť jsem snad nic strašnýho neřekl?" divil se Fernando.
"To nic, jako bys ho neznal." Mávl Jenson rukou.
"Kde´s nechal svojí tendenci se po všem pídit?" rýpnul si Nick. Prostě mu to nedalo.
"Zkus to sám, pokud už to nevíš." Ušklíbl se Jenson. Nick se zamračil. Co myslel Jenson tím dovětkem? Poznal snad něco? Ale kdyby jo, tak mu snad řekne, ne? On se ho ptát rozhodně nebude, kdyby náhodou Jenson nic nevěděl, byl by v pěkný bryndě! Třeba to řekl jen tak…
"Koukám, že už zase jedete." Zašklebil se kysele Mark.
"My si vždycky něco najdem, kdyby ne, bylo by teprve na čase se začít pořádně bát." Ujistil ho Nick.
"Díky, to jsi mě uklidnil." Usmál se hořce Mark.
"Aspoň jsem se pokusil." Pokrčil Nick rameny.
"Teď se zase zeptám já - jak zejtra? Jako vždycky?" zajímalo Fernanda, jak to bude s jejich zítřejším koncertem.
"Jako vždycky." Přikývl Mark, "Přijedou pro vás v půl šestý, tak buďte našikovaný."
Nick začal kuckat do rukávu.
"Co sem zase řekl?" nechápal Mark.
"Asi mu to znělo jako kdyby pro nás měli přijet z blázince, nemám pravdu?" otočil se po vysmátém Nickovi Jenson.
"Úplnou, Jensey, úplnou." Přikývl Nick.
"Ve skutečnosti by ses asi takhle nesmál." Poznamenal štiplavě Christian.
"Ale smál, protože by nás sbalili všechny." Udělal na něj Nick dlouhý nos.
"Jo, protože magoříte ze sebe navzájem, když vás tak poslouchám." Přispěl Mark se svou troškou do mlýna.
"Hele, to je zajímavá teorie." Chytil se toho okamžitě Nick.
"To není teorie, to je bohužel pravda. Že máš dlouhý vedení a nevšiml sis toho dřív, to je tvoje mínus." Zašklebil se na něj provokativně Fernando.
"Mám strašnou chuť ti ublížit." Zadíval se na něj dlouze Nick.
"Ale jestli je ta teorie pravdivá, tak by mě zajímalo, co zas kdo z nás provedl tomu cvokovi." Ušklíbl se Jenson. Myslel tím Mikka.
"Tak proč se ho nezeptáte? Hele, já tam nechci zejtra nějaký rozhádaný kohouty, tak to nehroťte, nebo si to vyřiďte rovnou a hned, jasný?" upozornil je Mark.
"Neboj, tohle spíš vypadá na bobříka mlčení." Ujistil ho Fernando.
"Sakra, nemůžete ho nechat na pokoji?!" vyjel Nick. Už to nemohl poslouchat. Občas mu kluci připadali jako volové.
"Takže něco víš?" zavětřil okamžitě Jenson.
"To je snad vedlejší, ne? Prostě ho nechte bejt, vám by tohle asi taky moc nepřidalo." Odvětil Nick.
"Vždyť tu stejně není, nemusí ho to bolet." Ušklíbl se Fernando.
"Jo, a vás nenapadne, že by mohl mít třeba taky nějaký problémy, vy ho hned musíte pomluvit. Kluci, nezlobte se na mě, ale měl jsem vás za rozumnější." Řekl otráveně Nick.
"Nicku, ale to, že se teď začal chovat normálně, nic neznamená. Vzpomeň si, jakej býval dřív." Ohradil se Jenson.
"To s tebou nebudu řešit." Spráskl Nick rezignovaně ruce, "Přiznávám se, jo, vím, o co tu jde, ale nehodlám vám nic říkat, je to čistě Mikkův problém, jen po vás chci, abyste ho nechali na pokoji a ani ho nepomlouvali, ani na něj neměli blbý narážky. A to po vás snad zas tolik nechci."
Tohle sdělení na kluky zapůsobilo, i když spíš kvůli tomu, že Nick přiznal, že ví, o co tu běží. Páni, to sou věci!
"Tak, a je to." Řekl bodře Mark, "Málem bych býval zapomněl, vy balíci, že jak máme za týden naplánovanou tu fotosession na nový singl, že vás nemůže fotit Chico, a tak to za něj vezme jeden jeho známý, a mám vám vzkázat, ať se nebojíte vlka nic, že to zvládne."
"Spíš ať on se připraví." Pousmál se ďábelsky Fernando.
"Co to je vůbec za týpka?" chtěl vědět Christian.
"Nevím, jak se jmenuje vlastním jménem, ale v branži se mu říká E. T. Tamer." Odpověděl Mark.
"Neznám." Pokrčil Christian rameny.
"On se dal na fotografování teprve nedávno, ale podle toho, co Chico tvrdil, je vážně dobrej. A víc nevím, nechte se taky překvapit." Uzavřel debatu na téma 'nový fotograf' Mark.

Pár hlášek ze srazu + Monty

28. srpna 2006 v 9:31 My World
Jelikož fotky od Easyho i nadále úspěšně vzdorují zveřejnění, dám sem aspoň pár hlášek, které na srazu zazněly a které mi utkvěly v paměti (bylo jich přehršel, ale tak nemůžu si pamatovat všechno;) a i tak si z některých pamatuju jen kousky). A nakonec jeden bonus od mr. Želv Želv (čti Evilda).
1. "Ne, dobrý, my už jsme jedli u mojí babičky, měli jsme bábovku černou jak Montoya." (já a Brzydula o jídle:)) )
2. "A jak by asi vypadala bábovka Kimiho? Místo rumu by v ní byla vodka." (Evilda vymýšlí nové recepty:) )
3. "Bad Guys (místo Good BoysXD) a Super Figury (místo Super Aguri)."
4. "KURVA!!!" (tohle si vyslechla část Smíchova poté, co jsem při odchodu z KFC nabrala dveře loktem)
5. "Tys mu to vážně řekla?? Já tě zabiju!!" (Brzydula poté, co jsem zcela bezelstně řekla Easymu, aby jí pozval na mléčný šejk - Marti promiň, tenhle vtip mi bohužel došel pozdě:) )
A tak dále a tak podobně.... Nyní přichází vrcholné dílo.;)
Tramtadadá!!!
... The End:)

Sraz formulistů:)

27. srpna 2006 v 23:18 My World
Martinka Brzydula made by r.a.m.a.:) :
A tady si náš Easy radí s foťákem:) :
Kdo to bude teď? Mrkněte do kapsičky u bundy - ano, správně, Evilda alias Želv Želv:) :
A toť my (zleva - Easy, já, Evilda, Wisp, Brzydula, r.a.m.a. fotil):
... mám jich víc, ale je mi líto, fotky od Easyho mi to nebere, vždycky mi to akorát napíše "zdrojový soubor obrázku nerozpoznán" a už fakt nevím, co s tím:( Kdyby to někdo uměl vyřešit, ozvěte se, pls...

Finlandia!!XD

24. srpna 2006 v 18:09 Funny F1
Že si Kimi občas vyhodí z kopýtka, to už jste asi určitě zaregistrovali. Ale jednou se k tomu nachomítl kameraman...=)
První část - vřele doporučuji, tomu se říká "v jednoduchosti je krása"
Druhá část - asi mu jeden držkopád nestačil=)

Krátký rozhovor z roku 2025...

21. srpna 2006 v 15:39 Funny F1
Vymyslel to jistý člověk s přezdívkou miki a myslím, že by byl hrdelní hřích to sem nedat.:)
GP Monako 2025 MS příjíždí do boxu a komunikuje s Toddem Juniorem.
TJ:Pane Schumachere jenom Vám vyměníme kačera a můžete pokračovat v jízdě. Mezi tím Vám dolijeme benzín a vyměníme gumy. Bude Vám to tak vyhovovat?
MS: Co toó ?
TJ: Že Vám vyměníme gumy.
MS:To já už nepotřebuju mladej.
TJ:Gumy na autě.
MS: Tak to jó.
TJ: Dědek jeden senilní.
MS: Hele mladej, že jsem strarej neznamená, že jsem hluchej. Kde je vůbec Nico?
TJ: Bože můj. Už třetí rok Vám říkám, že skončil.
MS: Takže já jsem první, a Nico je druhej ?
TJ: Nico už skončil. Druhej je Váš vnuk hned před synem Vašeho pana bratra, který se pořád drží před dcerou vašeho Syna.

My another blogs...

21. srpna 2006 v 15:27 What about me?
Kromě tohohle blogu mám ještě další dva - www.blog.lide.cz/dexter.2, kde najdete pár věcí podobných jako tady, ale není to úplně shodné, proto se tam kdyžtak mrkněte:), a druhý, www.eric-aaron.blog.cz, je věnovaný mým dvěma nejoblíbenějším hercům, Ericovi Mabiusovi a Aaronovi Stanfordovi. Tak to taky kdyžtak checkujte a pod článkem mám pro vás ještě jednu anketu, tak hlasujte.:) Vaše NickyHayden (or Dextra KiedisXD).

Písničky Tiziana Ferra

21. srpna 2006 v 12:22 Poslouchám, zaujalo mě
Já vím, že vám Tiziano asi ke mě moc nesedí:), ale já jeho písničky jednoduše miluju... Vždycky si u nich krásně odpočinu, a je v nich i pár krásných perliček. A úplně nejradši mám jeho album 111 Centoundici, jak jsem zde už jednou psala.:) Takže, které že to mám nejradši? (+ překlady)
In bagno in aeroporto
In questo caso direi proprio che non è una tragedia
Non andare a cena vacci solo tu
E separarsi direi proprio che non è una tragedia
Oh oh...mi senti...oh oh
Quando tornerai a casa non sarò li a romperti
Quando prenderò il treno non mi assorderai col telefono

Oh oh…è inutile che fai finta di niente
Oh oh…parlare con un muro è più esaltante
Non ero mai morto in bagno in aeroporto
Al ricordo di lui che bacia te..e vabè
Oh oh...non piangere non voglio farti un torto
Oh oh...ti sto parlando non guardarmi storto
Che bello son morto in bagno in aeroporto
Dove? In aeroporto
Dove? In aeroporto

Mi dici...
"In questo caso direi proprio che le scuse puoi infilarle
gentilmente dove preferisci tu"
ma no ti prego dai non dire questo amore...ehm...
scusa non volevo rimaniamo amici dai
quando uscirò col cane puoi venire insieme a me
no su dai smetti di urlare rendi tutto più difficile

Oh oh...è inutile che fai finta di niente
Oh oh...parlare con un muro è più esaltante
Non ero mai morto in bagno in aeroporto
Al ricordo di lui che bacia te...e vabè
Oh oh...non piangere non voglio farti un torto
Oh oh...ti sto parlando non guardarmi storto
Che bello son morto in bagno in aeroporto
Dove? In aeroporto
Dove? In aeroporto

Quello che non hai capito ora
Credo non lo capirai mai più
Quindi amore io darei la colpa
UN PO' A ME UN PO' A TE

Guarda come il cielo si colora
Ora che non stiamo insieme più
Conto alla rovescia di un amore
TRE DUE UNO FIESTA!

Oh oh...è inutile che fai finta di niente
Oh oh...parlare con un muro è più esaltante
Non ero mai morto in bagno in aeroporto
Al ricordo di lui che bacia te...e vabè
Oh oh...non piangere non voglio farti un torto
Oh oh...ti sto parlando non guardarmi storto
Che bello son morto in bagno in aeroporto
Dove? In aeroporto
Dove? In aeroporto
Na letištních toaletáchNení na tom nic tragickéhoKdyž nejdu na večeři, tak si jdi sama,Rozchod není nic tak strašnéhoOh oh... Slyšíš mě? Oh oh... Slyšíš mě?Až se vrátíš domů, už tam nebudu, abych tě otravovalKdyž ještě chytím vlak, ani se nepokusíš se mi dovolat Oh oh... Nemá cenu tvářit se, že se nic nestaloOh oh... I mluvení do zdi by bylo zábavnějšíNikdy jsem nezemřel na nějakých záchodech na letištiŽe se od něj necháváš líbat znovu a znovu... Tak teda fajnOh oh... Neplač, já nejsem a nechci být lék na tvé nemociOh oh... Mluvím s tebou, nedívej se na mě tak nevraživěJe směšné, že jsem zemřel na nějakém záchodě na letištiKde? Na letišti...Kde? Na letišti... Říkáš mi:"Řeknu k tomu tolik: Víš, co si můžeš se svými omluvami,ale pojď sem, pojď sem, lásko, nemluv tak... Ehm...Promiň, tak jsem to nemyslela, zůstaňme přáteliAž půjdu vyvenčit svého psa, můžeš jít se mnouNo tak, přestaň křičet, děláš všechno ještě těžší." Oh oh... Nemá cenu tvářit se, že se nic nestaloOh oh... I mluvení do zdi by bylo zábavnějšíNikdy jsem nezemřel na nějakých záchodech na letištiŽe se od něj necháváš líbat znovu a znovu... Tak teda fajnOh oh... Neplač, já nejsem a nechci být lék na tvé nemociOh oh... Mluvím s tebou, nedívej se tak nevraživěJe směšné, že jsem zemřel na nějakém záchodě na letištiKde? Na letišti...Kde? Na letišti... Co sis ještě nestihla přivlastnitObávám se, že sis to nikdy neuvědomilaTakže, lásko, shledávám, že chyba jeU tebe i u mě Podívej, nebe je zase takové, jaké má býtTeď, když už nejsme spoluOdpočítávání láskyTři, dva, jedna, fiesta! Refrén 10 Piegamenti!E' tanto che non sto solo veramente in questa stanza
Infatti sono indietro con le analisi di coscienza
Ho maturato debiti con la mia introspezione
Ho perso il vizio di chiedere sempre "per favore"

Ma sono stanco e devastato da una vita sempre al varco
Fatta di nottate e treni in ritardo
Intanto in autostrada è basso il pericolo di sesso
Quindi adesso sto in silenzio e ci rifletto

Finestrino aperto
Fiore nel deserto
E sorprendersi di nuovo a ballare un lento
Dentro qualche cosa urla e canta
È ancora calda
Nella mutanda

Dietro la tua cicatrice
Che cosa c'è
Una storia brutta o una felice?
Bho..allora 10 piegamenti
10 piegamenti!

C'è voluto tempo ma finalmente me ne accorgo
Che chi si accanisce e alza la voce ha sempre torto
Chi sceglie la via dell'arroganza paga pegno
E quindi...10 piegamenti, 10 piegamenti

Ho bisogno di cambiare rimanendo sempre uguale
E spesso ho paura di avere paura
Però quando si vuole bene intendo bene davvero
Tutto il resto è poco, tutto il resto è zero!

Dietro la tua cicatrice
Che cosa c'è
Una storia brutta o una felice?
Bho..allora 10 piegamenti
10 piegamenti
Dietro la tua cicatrice
Non so che c'è
Una storia brutta o una felice?
Bho..allora 10 piegamenti
10 piegamenti

giù, giù...10 piegamenti, 10 piegamenti
giù, giù...10 piegamenti, 10 piegamenti

per chi non riesce a stringere mai i denti...

Lascio scorrere a fatica le giornate
Strade, occhi, stringi bene i denti
Per tacere la paura che hai nel cuore
Non criticare gli altri prova a far di meglio tu
Il vento delle tue mani mi passa dentro
Tempesta nel mio mare tra ragione e sentimento
Tra spirito e cuore c'è un'enorme differenza
Il primo se lo perdi lo ritrovi...l'altro no!

Dietro la tua cicatrice
Che cosa c'è
Una storia brutta o una felice?
Bho..allora 10 piegamenti
10 piegamenti
Dietro la tua cicatrice
Non so che c'è
Una storia brutta o una felice?
Bho..allora 10 piegamenti
10 piegamenti

giù, giù...10 piegamenti, 10 piegamenti
giù, giù...10 piegamenti, 10 piegamenti 10 klikůUž dlouho jsem v tomhle pokoji nebyl sámJsem tu jen se svým sebehodnocenímSplácím dluh, pozoruji sebe samaOdvykl jsem si říkat "prosím" Ale jsem unavený a zničený z toho nikdy se neměnícího stereotypuPořád jen dlouhé noci a zpožděné vlakyMezitím, riskovat sex na silnicích nemá cenuTakže zatím mlčím a znovu nad tím přemýšlím Otevírám oknoV poušti roste květinaA znovu uvidíš sama sebe tancovat na ploužákNěco uvnitř křičí a zpíváSeš stále pořádně sexyV těch svých kalhotech Co se skrýváZa tou jizvou?Je to šťastný nebo smutný příběh?Kdo ví... Takže, 10 kliků10 kliků! Ubralo mi to čas, ale nakonec jsem zjistil,Že každý, kdo naléhá a zvyšuje hlas nemá nikdy pravduKdo je arogantní, zaplatí daňTakže... 10 kliků, 10 kliků! Potřebuji se změnit, ne být pořád stejnýA často se bojím, že se budu bátAle když jsi zamilovaná, myslím to vážněTak všechno ostatní je nicotné, vlastně to neznamená vůbec nic! Refrén Dolu, dolu... 10 kliků, 10 klikůDolu, dolu... 10 kliků, 10 kliků Pro ty, kteří si nikdy na ničem nevylámali zuby Nechal jsem okolo sebe dny jen tak unaveně plynoutUlice, oči, to bylo pěkně tvrdé soustoŽe chceš schovávat strach, který máš v srdci,Neobviňuj jiné, snaž se sama udělat to nejlepšíVír tvých rukou jde kolem měBouře v mém moři smyslů a citlivostiJe velký rozdíl mezi duší a srdcemKdyž ztratíš to první, už to nenajdeš... To neplatí o tom druhém!! Refrén Nevím, co se skrýváZa tvou jizvouJe to šťastný nebo smutný příběh?Kdo ví... Takže 10 kliků10 kliků!

Trulliho vláček

21. srpna 2006 v 8:36 Funny F1
Za monopostem Jarna Trulliho se vleče stádo aut a vedoucí jezdci se mu vzdalují. To je fenomén, který byl k vidění již několikrát. Avšak způsobuje velké zpoždění těm, kteří do něj naneštěstí naskočili.
Imola 2005 byla jedním z klasických případů. Trulli byl v kvalifikaci pátý za Kimim, Fernandem, Jensonem a Markem, jenže před dalšímy jezdci, kteří byli v závodě před dalšímy jezdci, kteří byli v závodě podle očekávání výrazbě rychlejší než on - před Takumou Satóem, Alesem Wuzrem, Rubensem, Ralfem, Jacquesem, Giancarlem a Michaelem. Po zhasnutí světel se dostal před Webbera, jenže se nedokázal držet Buttona, který zase nstačil na Kimiho a Fernanda. Časy lídrů v úvodu závodu byly těsně pod hranicí minuty a třiadvaceti sekund, Button už se blížil minutě a dvaceti čtyřem sekundám, Jarno však kroužil časy okolo minuty a pětadvaceti sekund. Všichni za ním v jednom kole ztráceli až 2 sekundy. Imola je jedním z nejtěžším okruhů na předjíždění, takže v pátem kole měl Trulliho vláček už deset vagonků - trulli, Webber, Sató, Wurz, Villenuve, Barrichello, Heidfeld, Fisichela, R. Schumacher a M. Schumacher. Všichni jeli stejným tempem jako Jarno. Souprava vydržela pohromadě do 22 kola, kdy Jarno musel pro palivo. Alonso už tou dobou měl náskok třicet sekund a směčka vagonků se konečně mohla rozjet.
Proč se vláček vytváří? Je problém v Jarnovi,v autě, nebo v penumatikách? Nejspíš od každého trochu. Podle závodního inženýra Toyoty Gasse je to všechno spíš dílem Jarnových skvělých výkonů v kvalifikaci než pomalým tempem v závodě, "Trulliho vláček, když tomu tak chcete říkat, vytvářejí ostatní, kteří mají rychlejší auta, ale nedokážou toho využít v kvalifikaci. To je jejich porblém, ne náš. Mě je celkem fuk, že je pak Jarno v závodě brzdí."
Charakteristika monopostu Toyota TF105 k problému výrazně přispívala, hlavně způsobem, jakým se chovala k pneumatikám. Když byly gumy nové, bylo auto perfektně ovladatelné, ale po několika kolech se jeho vlastnosti zhoršily.
Jak se z Trulliho vláčku dostat?Nijak, nejde to. Musíte čekat, než se zastaví. Buď zajede do boxů první Trulli, nebo vy, pokud máte odlišnou strategii. "Jakmile nasednete, nemůžete s tím nic dělat," myslí si Sam Michael (technický ředitel Williamsu). "Hned víte, že máte po závodě. Můžete se na to připravit nebo se pokusíte udělat všechno pro to, aby ste se Trullimu vyhnuli. Někdy to jde,jindy ne."
Co na to strojvedoucí? Jarno je fantastický kluk,a přestože na něj kvůli jeho soupravě spousta lidí útočí, nemá problém o tom mluvit. "Myslím, že stejný problém má i Michael, takže byste mohly do výčtu dodat i Schumiho vláček". Férová poznámka. Z Michaela se v MOnze stal strojvedoucí, stejně jako Sató a Villeneuve byli pojíznými šikanami na jiných závodech. Jarno ovšem přiznává, že jde o jeho problém. "Už sem vyhrál,nejednou jsem se kvalifikoval vpředu, mnohokrát jsem byl na stupních vítezů, takže mému tempu v závodech není pořádně co vytknout. Jestli mě chce někdo kritizovat, ať se nejdříve podívá na výsledky mého týmového kolegy. To mluví za vše."

Opravdu výživný rozhovor...

21. srpna 2006 v 8:23 Funny F1
Našla jsem ho na jednom nejmenovaném blogu... Pod fotkama Alonsa... Ale nenadávejte za to jemu, spíš na to vyvalte oči a pak se zasmějte.:))
Kacenka, 31. května 2006 12:44
alonso je nejlepsi a schumacher na nej nema je to proste borec

Kacenka, 31. května 2006 12:46

jo alonso je nej hezci nej lepsi a je nejnejnej rychlejsi je to borec a je proste super

Bára, 4. června 2006 17:42

fernando je fakt nejhezčí jezdec F1.
prosím vás je svobodný,nebo ženatý?všude se píše něco jiného.děkuju za odpověď.

kaka, 11. června 2006 18:38

Fernandovi fandím od minulýho roku kdy sem začala sledovat F1. A schumacher na něj nemá

kacka, 21. června 2006 13:56

je to muj milacek

Marúúúš, 23. června 2006 16:47

Alonso je fakt dobrej a Schumacher bydlí v hnoji a je blby

Kaki, 3. července 2006 12:53

KIMI je hezčí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Marúúúš, 7. července 2006 15:06

KIMY A HEZČÍ?!TAK ASI HOVNO ALONSO JE HEZČÍ A TY KAKI SI DEJ SE SCHUMIM ŠAMPÍČKO.AHOJ ŠTEVO

Marúúúš, 7. července 2006 15:08

SCHUMI JE POMALÍ JAK BUREŠ,ALE ZATO ALONSO?!TO JE FAKT KUS

anet, 11. července 2006 19:47

jj Alíček je boží, ale taky bych pls potřebovala vědět, jestli je svobodnej nebo zadanej;o)))

Kimmi, 16. července 2006 09:49

Alonso a sumacher jsou blbci najblbejsi Kimmi je nejlepsi a kdo mu nefa¨ndi ten je Pitomej blbej debil

neserte se stim, 16. července 2006 17:18

nerikejte nikdo jak je alonso krasny, protoze to vsichni delate jenom proto ze vyhrava a je prvni.. takze jako kazda holka..

veer.k, 17. července 2006 12:30

děkuju všem za komentáře..kdyby ste měli nějaký návrhy jak ten blog zlepšit tak dejte vědět...jinak Fernando bohužel chodí s nějakou španělskou zpěvačkou..prej sou zasnoubený ale co je na tom pravdy to nevim

Milisssssssssss, 20. července 2006 11:32

Kimi je hňup

Evina Krulcová, 20. července 2006 21:43

Alonso je prostě nejlpší, nejlepší, nejlepší !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Je to mistr světa, kam se hrabe Schumacher!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Evina Krulcová, 20. července 2006 21:48

Je fakt, že Kimi je hňup.Fernando je prostě nejlepší a nejhezčí !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Terezka, 22. července 2006 13:40

Alonso neni nejlepsi!!to spis jeho auto!!

Miska, 1. srpna 2006 17:11

Alonso je superrrrrrr nej.......!!!!!!! Schumachra já vůbec nemám ráda......!!!!!!!

terezka, 7. srpna 2006 11:03

button je nejlepsi a ne tahle vykopavka!!!!!jak podelal VC Madarska to se dalo cekat!!Button mu to nandal!!Jo a taky pekne Button setrel Mclereny!!A Schumachra taky!!!:))
BUTTON je úroste nejlepsi,nejhezci a nejrychlejsi!!!!!!!!:))

Míša, 8. srpna 2006 14:09

Alonse je super škoda že už nekoho má!!!Ale moccc mu fandím a doufám že vyhraje a porazí Schumachra

Kaki, pátek 09:53

Schumi je plastická tlama!!!!!!!Kimi je možná trocha hezčí,ale Alonso je NEJ !!!!!

Klárinka sárinka, včera 21:57

Evino Krulcová.Máš fakt pravdu.Fernando je prostě nejlepší!!!!!!!!!!!!!!!!Tvoje ségra L. je ale na toho blbecka v červenym co?MODRÁ JE DOBRÁ.(mně se červená vůůůůůůůůůůůůůbec nelíbí a teď už vůbec ne)

...a druhá anketa

20. srpna 2006 v 23:07 | NickyHayden |  Ankety
Možnost "nikdo" jsem vynechala tak trochu úmyslně.:)

První anketa...

20. srpna 2006 v 23:07 | NickyHayden |  Ankety
Tak jsem se rozhodla, že trochu vyzkoumám veřejné mínění...:) Ankety jsou dvě, tak prosím hlasujte do obou!:)

mix fotek...

20. srpna 2006 v 22:59 | NickyHayden |  Obrázky
Tak tohle jsem před chvílí našla... Enjoy, stojí to za to!:)
Žádný novější Nickovy fotky (zatím) nemám, stejně tak Christian... Ale ještě pořád se divíte, proč jsem z týhle sebranky udělala boyband?XD

99 Problems - 6. část

19. srpna 2006 v 16:14 | NickyHayden |  4. díl - 99 Problems
Christian ovšem přilezl až po třetí hodině ranní. Bylo to v jistém směru jeho štěstí, protože vidět ho takhle kluci, asi by mu řekli věci, které by si za rámeček nedal. Jeho rozšířené zorničky by jim totiž prozradily vše. Christianovi to ale bylo tak upřímně jedno, že ho tahle možnost vlastně ani nenapadla. Byl nadšený, že má konečně po dlouhé tak lehkou hlavu, žádné starosti. Co na tom, že si jich právě přidělal milion dalších.
"Ježiš, tys tu fakt spal přes noc? Ty seš cvok…" kroutil Nick nechápavě hlavou, když se ráno srazil na pokoji s Meikem.
"Mám spát na ulici?" zašklebil se na něj Meiko.
"Jen konstatuju, že seš odvaha." Oplatil mu úšklebek Nick.
"Odvážnej cvok." Opravil ho Meiko.
"To ste oba. Dobrý ráno vespolek." Přidal se k nim zívající Mikko.
"Ty si vstal levou nohou, ne? Takhle milej hned po ránu." Ohradil se Nick.
"Jen když mám dojem, že mě tu někdo pěkně propírá." Usmál se na něj ironicky Mikko.
Meiko se od srdce zasmál: "Vážně myslíš, že to Nick s tou odvahou myslel takhle? V tom případě jsem stejně odvážnej jako moje sedmiletá ségra, která se bojí i vlastního stínu."
"A pak, kdo je tu po ránu milej." Zaskuhral Mikko a ovinul svoje ruce Meikovi kolem ramen.
"Ty jedna pijavice." Vydechl rezignovaně Meiko.
"Jo, Nicku, doufám, že si Fernando to pitomý rádio náležitě užil." Otočil se Mikko na Nicka.
"Jelikož tam nebyl Christian, kterej by proti jeho hudebnímu vkusu po chvíli protestoval, tak o tom nepochybuju." Pousmál se Nick.
"A kde byl Christian?" divil se Mikko.
"Podle všeho si byl trochu užít." Zašklebil se Nick.
Christian se probudil až kolem oběda. Náladu měl akorát na to, aby se rozbrečel a pak někoho zabil. Bylo mu pod psa. Doslova a do písmene. Téměř okamžitě se mu také vybavila předešlá noc. Bleskově si vyhrnul levý rukáv. Na jeho bledé ruce zářil skoro zlověstně čerstvý vpich.
Sakra!!
Co teď?? Tohle se kluci nesmí domáknout!
Nejradši by ani nevstal z postele. Únava mu seděla v kostech jako olovo. Chtělo by to něco na povzbuzení. Nakoupil si včera do zásoby?
Tahle myšlenka ho přinutila se zvednout a prohledat svoje věci. V kalhotách skutečně našel, co potřeboval. Akorát neměl jehlu. A co, stačí si šňupnout. Po takový odmlce si hned ráno nastřelit by byla asi sebevražda. Když ráno, tak málo. Jen trochu, na povzbuzení, aby vůbec přežil den.
Na okamžik se ozvalo i svědomí. Kecy! Jen hledáš výmluvy! To chceš vážně zase skončit jako lidská troska? Tak se seber, proboha!
Ale ani svědomí nemělo šanci proti metamfetaminu, obvykle nazývanému pervitin. Právě se roztáčel další divoký kolotoč…
Opravdu se mu dařilo před kluky maskovat, že si znovu začal s drogami. Bral je taky jen občas, když už bylo žití vážně k nevydržení, začal taky často chodit na diskotéky. Jen je prostě potřeboval čím dál častěji… Až si jednoho dne všiml, že je na tom znovu závislý i fyzicky. Teď už nemohl zpátky. Znovu se stal obětí své vlastní slabosti.
"Nicku, přišel ti nějakej balík!" přišel jednou za Nickem do pokoje jeden z asistentů, za ním druhý, který nesl dlouhou, úzkou krabici.
"Jé, díky! Nechte to tady." Radoval se Nick jako malé dítě u vánočního stromečku.
"Co to je?" chtěli samozřejmě okamžitě vědět ostatní.
Nick tedy balík rozbalil a k údivu kluků vytáhl futrál s elektrickou kytarou.
"Zbláznil ses?" divil se Jenson, zatímco Mikko si dřepl vedle Nicka a pohladil kytaru jedním prstem: "Je nádherná!"
"Vy ste si toho panstvo asi nevšimli," začal Nick, "Ale často jsem na ní chodil hrát k našemu doprovodnýmu kytaristovi. Tak jsem si teď konečně pořídil svojí."
"Tak nám něco zahraj." Navrhl Fernando.
"Jo, ale až tak za půl hoďky, jo? Teď se mi dolů nechce." Odpověděl Nick.
"Hrával jsem na housle." Řekl najednou Christian, "A byl jsem v tom dost dobrej. Ale kvůli zpívání to šlo stranou."
"Jak moc dobrej?" zajímalo Nicka.
"Vyhrál jsem dvakrát celostátní kolo nějaký soutěže, už ani nevím, jak se jmenovala. Jo, byl jsem takovej ten mladej nadějnej talent. Proto jsem u toho asi nevydržel." Pokrčil Christian rameny.
"Tak budeš hrát taky." Poručil Fernando. Christian jen trhl rameny.
"Když už jsme teda u toho, tak já se přiznávám k příčný flétně. Ale nijak extra jsem v tom nevynikal." Přidal se Jenson, "A ty, Fernando?"
"Klavír, jak už ale víte. Nebylo to nic extra, ale pořád jsem byl dost dobrej." Pokýval Fernando hlavou.
"Vidíte, škoda, že nikdo nehraje na bicí, mohli bysme to dát dohromady i takhle." Smál se Jenson.
"Jo, jen by asi vznikaly dohady, kdo by zpíval." Zašklebil se Christian.
"To záleží na tom, na co bysme se orientovali." Začal Jenson a chtěl pokračovat, ale Nick ho zarazil: "Ahá, no tak to nepokračuj, to by byl hybrid jako prase, Christianovo techno, Fernandův hip hop, můj rock/punk, Mikko, co hrajou Placebo, glam rock? No a do toho britská kytarovka. Slyšíte, jak se to rýmuje?"
"Úžasně." Zakřenil se kysele Jenson.
Když tedy o chvíli později Nick klukům zahrál na svou novou kytaru, zůstali jen všichni němě zírat. Na to, že na elektrickou kytaru podle všeho zase tak dlouho nehraje, toho uměl hodně dost a hodně dobře. Když vystřihl Californication i se zpěvem jako z partesu, napadlo ostatní, že by se Nick udržel i na sólové kariéře, natolik to bylo skvělé.
"Nicku, to je vážně špica!" promluvil pak Jenson za všechny.
"No, zas tak úplně bombový to není. Chtělo by to ještě hodně věcí vyladit." Pokrčil Nick neurčitě rameny, ale ve skutečnosti ho pochvala kluků velmi těšila.
"Jo, to vydrnkávání jsi trochu tahal." Přikývl Mikko. Bylo to vlastně poprvé za celou tu dobu, co Nickovi přivezli tu kytaru, co promluvil.
"Ty na to snad umíš?" zašklebil se na něj pochybovačně Fernando.
Mikko se na něj nejdřív pátravě zadíval a pak se otočil na Nicka: "Půjč mi to na moment."
"To sem teda zvědavej." Povytáhl Christian obočí.
Mikko hrábl do strun. Nehrál jako Nick, který hrál i tak trochu umělecky, hrál poněkud atypickou rockovou vypalovačku, ale i ta se musí umět pořádně zahrát, a to on bezpochyby uměl. Navíc k tomu nezpíval, hrál jenom melodii. Ale klukům to stačilo.
"Ty vole, takový šokingy a hned dva za sebou! Abysme to přežili." Smál se Jenson.
"Znělo to fakt hodně dobře." Řekl Nick uznale.
"Aby ne, tohle bych snad zahrál i pozpátku." Seskočil Mikko dolů z pódia, "Vždyť jsem vám říkal, že jsem měl dvě skupiny."
"Jo, ale řekl jsi to v takový rychlosti, že si to člověk ani nestihl uvědomit." Ušklíbl se Fernando.
"Ještě jsem se vám nepochlubil, že umím na akordeon, ale to vážně nikomu předvádět nehodlám." Dodal Mikko.
"A proč jsi to neřekl předtím?" divil se Christian.
"Neptali jste se." Pokrčil Mikko rameny. Že se ho to i docela dotklo, když ho kluci prostě přehlídli, protože si mysleli, že nic neumí, si radši nechal od cesty.
"Skoro se bojím, co nám teď Christian vystřihne na ty housle." Otočil se Jenson na jmenovaného.
"Asi nic moc, už dlouho jsem to nedržel v tlapě." Trhl Christian rameny. Pak si došel pro futrál, otevřel ho, vyndal housle a něžně je pohladil smyčcem.
"Zní to skoro jako kdyby byly i naladěný." Ušklíbl se ještě ironicky. Pak se pustil do hraní. A to, co předvedl, bylo něco úžasného, nádherného. V jeho rukou housle doslova promlouvaly, přesně věděl, kdy hrát jemně a citlivě a kdy naopak struny pořádně potrápit. Hrál poměrně dlouho a hodně improvizoval, ale to mu nedělalo žádný problém. Nechal se vést svým citem a kluky svým vystoupením jednoduše dostal do kolen.
"Pro tohle snad ani neexistuje vhodnej komentář." Kroutil Jenson hlavou, "Nebyl náhodou Paganini tvůj příbuznej?"
"Nejseš první, kdo se mě na to ptá." Zazubil se Christian a uklidil housle zpět do futrálu. Měl takový zvláštní pocit. Cítil se bezvadně, jakoby bez tíže, byl úplně lehký a klidný, a to v sobě ani nemusel mít drogu.
"Seš vůl, že jsi tohohle nechal." Řekl upřímně Nick. Ostatní přikyvovali.
"Nechte toho, mluvíte jak naši." Otřásl se Christian jako zvíře, na kterém sedí moucha. Když seknul z houslemi, řekli mu rodiče podstatně horší věci než bylo to Nickovo konstatování. Ale nedal si říct. Prosadil si svou.
"Hele, ale on by byl fakt zajímavej nápad zkusit nahrát nějakou skladbu, kde bysme každej hrály na ten náš nástroj, se zpěvem bysme to ještě nějak vymysleli." Napadlo Fernanda.
"Mohlo by se to zkusit." Souhlasil Jenson, "Akorát by mě zajímalo, jak chceš zkombinovat dvě elektrický kytary, housle, klavír a příčnou flétnu."
"Hele, nech to na mě. Já mám představu celkem jasnou." Ujistil ho Fernando, "Akorát… Teď mě tak napadá… Mikko, nechtěl bys raději vzít do pařátů ten akordeon?"
"Ses posral, ne?" dal mu Mikko jasně najevo, že tohle nadšení s ním nesdílí.
"Myslím, že ne. Oběd byl dneska v pořádku." Odvětil ironicky Fernando.
"Sorry za ten slovník." Omluvil se Mikko, který poznal, na co Fernando naráží.
"Náhodou, celkem zajímavá změna." Zašklebil se provokativně Christian.
"Tak bacha, abych to nezačal praktikovat častějc." Vrátil mu Mikko smeč.
"Nechte toho." Mírnil je jako už tolikrát Jenson.
Nick byl mezitím vrátit všechny nástroje na původní místo. Když tak stál na pódiu, všiml si postavy, která se přibližovala ze zákulisí.
"Kluci, pozor, hrne se sem Steve, určitě chce zase zkoušet nějakou choreografii! Dělejte, padáme!" vletěl mezi kluky a táhl je pryč. Ani se nemusel moc snažit, jakmile kluci uslyšeli, k čemu se schyluje, práskly do bot sami od sebe.
"Moc tělocviku na jednoho člověka." Opřel se Fernando udýchaně o dveře pokoje, když vyběhli po schodech až do pátého patra. Výtahy byly totiž zrovna oba obsazené.
"Neremcej, mohl jsi dostat do těla daleko víc." Poklepal mu Nick na rameno. Jemu tahle sprinterská etuda ani v nejmenším nevadila. Klidně by to vyběhl až nahoru, nic by mu to neudělalo, byl zvyklý makat.
"Jo, taky fakt." Uznal Fernando, odlepil se od dveří a přesunul své tělo na postel.
"Prosimtě, vyvádíš, jako kdybys vyběhl na rozhlednu." Utahoval si z něj Jenson.
"Sklapni, Knoflíku." Odbyl ho Fernando.
"Jak si přeješ, Nando." Nenechal se Jenson.
"Kdo nám tu ještě před chvílí říkal, abysme toho nechali?" ozval se pobaveně Christian.
"No sláva, konečně jsem vás našel!" rozrazil Steve doširoka dveře, "Šup, nástup, to vystoupení je za čtyři hodiny a vy jste to včera vorali tak, že by všichni zaměstnanci JZD zbledli závistí. A žádný skučení!"
Ta poslední věta ale byla zcela zbytečná. Kluci zakvíleli tak srdceryvně, že to bylo slyšet snad až dole v recepci.
"Fakt je to nutný?" pokusil se Jenson ještě smlouvat, i když už stáli převlečení v provizorní tělocvičně.
"Jo, to teda je." Nenechal ho Steve na pochybách, že jejich včerejší vystoupení bylo čiré utrpení, "Ale abyste neremcali, mám pro vás inovaci."
"Abysme to přežili." Ušklíbl se Nick.
"Zrovna ty jsi tohle říkat nemusel." Sjel ho Steve zdrcujícím pohledem, "Abyste si trochu promrskali ty choreografie a já si mohl být jistý, že si je vážně pamatujete, tak vám pustím nějakou notoricky známou odrhovačku z rádia, abyste jí všichni znali, jeden z vás půjde vždycky dopředu a rozhodne, jaká choreografie by se k tomu hodila. Třeba "Hear me now, střední část". Chápete to?"
"Zatím jo." Přikývl Nick za všechny.
"Fajn, to je totiž taky všechno. Tak kdo půjde první?" zeptal se Steve.
"Tak já to risknu." Šel s kůží na trh Nick, když viděl, že ostatní se k ničemu zřejmě neodhodlají.
"Dobrá. Tak bacha, pouštím." Řekl Steve a pustil kazeťák. Nick šel málem do kolen, když se místností rozezněla melodie "Somebody told me" od The Killers.
"Uniklo mi něco, na tohle se dá tancovat?" otočil se pochybovačně na Steva.
"Vybíral jsem to a sám to zkoušel, takže dá." Ujistil ho Steve.
"Fajn." Přikývl Nick a nervózně se podrbal za uchem, "Tak… No jasně, We will rock you, sólo!"
"A nezapomeň to včas změnit!" připomenul mu ještě Steve, že jen na jednu choreografii by tohle nevychytal.
Byl to sice slušný zátah, ale všichni se s tím porvali poměrně se ctí. Poslední šel Fernando, a jelikož chytil zrovna Tike tike kardi od Arashe, došli mu ke konci nápady.
"Pozor, tuhle choreografii sice uvidíte poprvé, ale myslím, že jí zvládnete." Zavelel ke konci, "Vyhlašuju anarchii!!" zakřičel a hrnul se ke dveřím. Kluci pochopili, co tím myslí, a se smíchem běželi za ním. Steve jen rezignovaně zavrtěl hlavou.
"Tak, a můžeme se sypat tak leda do šatny." Podíval se Jenson rezignovaně na hodinky.
"Na tohle se ten nový povel bohužel nevztahuje." Pokýval Nick rezignovaně hlavou, "Ale byl super, tohle si zapamatuju."
"Jsem rád, že se vám to líbilo." Zašklebil se vesele Fernando.
"Jen by mě zajímalo, jestli to bylo jen tak nebo jestli nám tam tu Mariu dal schválně." Zašklebil se Christian, který na své představení chytil skladbu Maria od jejich "oblíbených" US5.
"To ještě nic nebylo, vsadím boty, že dřív nebo později nám tam vrazí Overground." Ušklíbl se Nick.
"To pak jednu vrazím já jemu." Odvětil Fernando.
"Jo, tak to bude zajímavý, na to si počkám." Promnul si Jenson ruce. A tak, když jim Steve tuhle bejkárnu skutečně provedl a kluci se začali usmívat do rukávu, Fernando rezignovaně vydechl a stoupl si před choreografa.
"Promiň, Steve, ale kluci by bez toho nepřežili." Řekl omluvně a pak ho jen tak zlehka plácl přes tvář.
"Čekal jsem horší reakci, děkuju." Pokýval Steve hlavou.
"Tak tu rakev můžeš zase vrátit, jedeme dál." Řekl Fernando.
O několik měsíců později…
Kluci zrovna seděli s Brandonem zavrtaní ve studiu a připravovali nové songy, když do studia vtrhl doslova jako blesk Mark a mával nad hlavou nějakými papíry.
"A ty mě budeš něco vykládat! Ty mě budeš něco vykládat!" vzal si na mušku Nicka, "Pojď hodit řeč, mladej, tohle mi budeš muset náležitě vysvětlit!"
Nick, jako kdyby přesně věděl, o čem Mark mluví, se bez hlesu zvedl a odešel s Markem do kanceláře.
"Co to?" divil se Brandon.
"Nevím." Pokrčil Jenson rameny, "Kluci, víte o tom někdo něco?"
Ale všichni jen kroutili hlavami.
"Hele, a co když se chce Nick opravdu trhnout, jak říkal už jednou?" napadlo najednou Mikka.
"Cože?" vytřeštil Fernando nevěřícně oči, "Vážně si myslíš, že by odešel?"
"Byl to jen nápad." Pokrčil Mikko rameny, "Ale dost věcí by to vysvětlovalo."
Zavládlo hrobové ticho. Chce se Nick vážně trhnout? Ale proboha proč? Vždyť k tomu nebyl nejmenší důvod! Nebo snad ano? A pokud ano, tak jaký?
"Tak co mi k tomu řekneš?" praštil Mark o stůl dopisem, který mu zaslal management The Offspring.
"Vysvětlím ti to." Začal Nick, "S těma klukama jsem se seznámil už před poměrně dlouhou dobou, řekl bych tak rok zpátky. Dost jsme si tenkrát padli do noty a udělali pár zkoušek. No a jelikož zrovna procházej dost těžkým obdobím, kdy jejich frontman nemůže zaručit svoje další fungování ve skupině kvůli nemoci, a v poslední době to vypadá, že si opravdu bude muset dát dlouhou pauzu, tak mi nabídli, abych to vzal za něj, kvůli smlouvám a tak. Neodešel bych z Good Boys, to rozhodně ne, ale myslím, že by bylo dobrý, kdybych dojel tohle turné a pak se vrhl na chvilku na svojí vlastní dráhu. Jim to pomůže a kluci aspoň budou mít volno, řekni, kdy jsme nějaký volno měli naposledy!"
"Takže to chápu tak, že bys hrál v obou skupinách zároveň?" zeptal se pochybovačně Mark.
"Ne. Dojel bych naše turné a pak bych šel k The Offspring, tak zhruba na rok, aby neměli trable se smlouvama a až by se Dexter uzdravil, tak bych se už zase soustředil jenom na Good Boys. A ještě něco - neřekl jsem ti to proto, protože jsem na to zatím nekývl. Nevím, co ti napsali, ale já jsem na to ano opravdu ještě neřekl." Dodal Nick.
Ozvalo se zaklepání na dveře.
"Dále." Zahučel Mark. Dovnitř vešli ostatní kluci.
"Můžem mít jen jeden dotaz?" zeptal se Jenson.
"Prosím." Pobídl ho Mark.
"Chce Nick odejít ze skupiny?" šel tedy Jenson přímo k věci.
"Dočasně." Vydechl Nick rezignovaně.
"A není tohle něco, co bysme měli řešit i my, protože se to týká primárně nás?" položil Jenson zásadní otázku.
"Kluci, s váma bych si to rád vyříkal bez Marka, šlo by to?" poprosil je Nick.
"Fajn. Budeme v hotelu." Přikývl Jenson. Když se na něj Mark tázavě zadíval, dodal: "V tomhle ovzduší já natáčet nehodlám."
Ostatní svorně přikývli.
Nick z toho měl špatný pocit. Jako kdyby to kluci od něj brali jako podraz, jako zradu. Trochu s tím počítal, že jim to asi nebude vonět, ale na druhou stranu doufal, že se zachovají jako dospělí lidé a vezmou to. No, uvidíme, co se z toho ještě vyklube…

Konec 4. části

jeden celkem funny rozhovor s Daronem

16. srpna 2006 v 23:29
Mali ste niekedy v kapele spor, ktorý prerástol v bitku?
Áno a nešlo len o päste, použili sme dokonca aj zbrane! Počas prípravy albumu Toxicity sa stalo niečo, čo nemá nič spoločné s hudbou. John proste len niečo povedal a ja som mal zlú náladu a otočil som na neho gitaru mieriac na jeho hlavu. Nejako som minul a on sa snažil zachytiť gitaru, no miesto toho mi lakťom vrazil do tváre a rozrezal mi ústa. Uvedomil som si, že krvácam, tak som schytil stojan na mikrofón a ovalil ho s ním po hlave, z čoho mal asi 18 stehov na hlave a ja asi 15 na tvári. Spoločne sme potom šli do nemocnice a smiali sa na tom. A máme fotky! Bol to jeden z najpamätnejších dní v historii kapely.
Vyzeráš ako fajn človek... akú najkrutejšiu vec si v živote spravil?
To bolo na strednej, kedy som sa ešte zvykol pomerne často biť. Boli fámy, že ten chalan ma ohovára, rovnako ako mojich kamarátov, tak som šiel za ním a vrazil mu. Padol na zem a ja som začal mlaátiť jeho hlavu o podlahu. To je asi to najhoršie čo som kedy niekomu urobil. On po tomto odišiel z mesta.
Mal som niekoľko takých bláznivých okamihov na strednej, pokiaľ sa jedná o takéto veci, ale už nikdy som nikomu niečo tak kruté nespravil. No teraz som omnoho milšia osoba než som bol, kým sa toto všetko neudialo. Potom, čo pár kamarátov chytilo guľku. Bol som na troch pohreboch počas strednej a jeden kamarát oslepol.
Bitky začali byť ale vážnejšie, takže som nechel byť súčasťou niečoho takého. Myslím tým, že som nikdy nebol fanúšik bitiek. Znervózniem, ak viem že sa pravdepodobne budem biť a nemám ten pocit rád. Dúfam, že už sa nebudem nikdy biť.
Keby si mal vymazať jeden song od SOAD, ktorý by to bol?
Dokázal by som žiť bez tej veci s Puff Daddym. Tie dve rapové veci, čo sme spravili. Nie je to proste môj obľúbený materiál Systemu.
Keby si mal zostaviť svoju kapelu snov so žijúcich alebo nežijúcich hudobníkov, kto by v nej bol?
To by chvíľu trvalo! Neviem, pretože je veľa skvelých hudobníkov, ale ak zoberiete štyroch alebo piatich, ktorí sú všetci vedúcimi osobnosťami, nedostanete ten najlepší projekt na svete, pretože je priveľa šéfkuchárov v kuchyni. No zobral by som do kapely Salvadora Dali, som si istý, že by mal pár dobrých nápadov.
Keby si mal opustiť kapelu, kto by ťa mohol nahradiť?
Tak to je skutočne ťažké povedať. Musel by to byť niekto, kto vie spievať, hrať na gitare a písať tie zasrané songy a takisto ich odohrať na pódiu. Nebudú mať Iggy Pop alebo Angus Young nejaké dieťa v blízkej dobe?
Spolupracovali ste už so všelikým od Lil' Kim po Wu-Tang Clan, s ktorými inými umelacmi by si chcel spolupracovať?
No, poslednú dobu som počúval Briana Ena a Bowieho 70-tych rokov. Nepotrebujem s nimi spolupracovať, ale chcel by som proste s nimi hovoriť. Obdivujem ich hudbu. Každý, kto prispeje k zmene, ako Kraftwerk - ktorým sa dostalo málo zásluhy, ale inšpirovali 30 rokov zvuku. Hrozne žiarlim, keď počujem niečo, čo milujem ale nenapísal som to.
Ako najviac si bol opitý a čo si vtedy robil?
No, ja už viac nepijem, ale v časoch keď som pil som šoféroval opitý a zároveň sme sa priateľsky mlátili s kamarátmi, čo bola pekná blbosť s tým začať. Akosi som pozabudol, popritom ako sme sa v aute mlátili a blbli, že šoférujem a vybehli sme cez obrubník, pričom sme smerovali priamo do stromu. Auto šlo asi 60, stočil som volant a spravili sme 360-tku na Sunset Boulevard. To bola jedna z najväčších blbostí akú som kedy urobil.
Nechal by si sa zavrieť za niečo, čomu veríš?
Samozrejme. Záleží to od toho, ako moc tomu verím a aký som nadšený v tej veci. Aby som bol úprimný, moja hudba je jediná vec z ktorej som taký nadšený, ale neviem ako by ma to mohlo dostať do väzenia. Možno v niektroých krajinách, kde sa nemôžete vyjadriť, by som bol jedným z takých ľudí, ktorí končia za mrežami za to, čo napíšu.
Akú prvú vec by si spravil ako prezident?
Každému zdarma zdarvotnú starostlivosť. A potom legalizoval trávu. Vlastne by som legalizoval všetky drogy. Teda, ja fajčím trávu, ale myslím psychologicky, keď poviete decku, že je to zlé, potom to budú chcieť vyskúšať ešte viac. Niektorí ľudia proste nebudú závislí, nie je to v ich povahe a niektorí budú. A je jedno či to bude legálne alebo nie, tí ľudia sa aj tak stanú závislí. Niektorí tvrdia, že legalizáciou by sa zašlo priďaleko, ale myslím že je to viac o psychike

Black Circle Boys

15. srpna 2006 v 0:09 Filmové recenze
Na tenhle film jsem čekala téměř rok... A jestli se to čekání vyplatilo?
Ano i ne. Předem bych chtěla poupravit zařazení tohoto filmu. Je sice uváděn jako horor, ale v tom případě by horor muselo být i Tajemné Okno s Johnnym Deppem, které, ač Kingovka, je spíš psychologický thriller. A něco podobného jsou i BCB, tedy bez té předpony "psychologický".
Od filmu jako takového jsem si slibovala příjemně rozpitvanou problematiku hlavních charakterů, a to je jedna z věcí, která je zvládnutá na jedničku. Nejen díky skvělému scénáři, neméně skvělé režii, ale hlavně díky hercům, před kterými tedy klobouk hodně hluboko dolů, většina jich zvládla svou roli na jedničku, a co je hlavní, zvládli svou roli podat zcela realisticky. Asi už tušíte, co teď přijde... Ale Eric Mabius si po tomhle filmu u mě opravdu slušně zvedl kredit, i když jsem si myslela, že to snad už ani není možné.:) Protože z herců měl jednoznačně nejtěžší pozici - ostatní hráli buď feťáky nebo životem unavené osoby, Eric k tomu měl naložen ještě takový bonus v podobě kluka, který, kromě toho, že má všechny problémy jako ostatní, trpí ještě jakousi fixní ideou, že je cosi jako antikrist, navíc je hodně cholerický, což dává svému okolí naplno pocítit. No a zahrát potom tuhle roli tak, abyste nevypadali jako trhlý terorista, který už roupama neví co by, je pomalu práce pro vraha. Nebo pro talentovaného herce, a za toho se může Mabius po tomhle výkonu hrdě považovat.
Dále mě na filmu zaujala jedna věc, a to scény v lese, které mi občas přišli jako vystřižené z Blair Witch. Tím ovšem nechci nikoho nařknout z vykrádání.:)
Co bych fillmu naopak vytkla, je poněkud přitrapněný konec, který absolutně neodpovídá kvalitě a feelingu celého snímku, ale to už je u mě pomalu pravidlo, že nesouhlasím s koncem filmu, byť sem se v průběhu děje mohla uslintat blahem.:)
Takže, sečteno podtrženo, osm hvězdiček z deseti. Hodně slušný!