Duben 2007

Něco k příspěvkům

28. dubna 2007 v 11:08 What about me?
Sice se mi to nestává každý den, ale občas se stane, že se mi tu objeví nějaká reklama na blog, popř. nadávky... Tak vás chci jen tímto upozornit, že takovéhle příspěvky bez milosti mažu!!! Takže prosím o trochu slušnosti a pokud si tu chcete jen propagovat blog, tak si radši běžte jinam, kde vám na to bude někdo zvědavej...

Avril Lavigne - The Best Damn Thing

28. dubna 2007 v 9:54 Obludárium
Ne, tohle není recenze na její nové cédéčko, protože to doufám, že nikdy neuslyším, ale nedopatřením jsem uviděla tuhle fotku... A slyšela jsem, jak s tím machruje... Připomněla mi Kylie Minogue, když dělala frajerku s tím, že spala v hotelovém pokoji, ve kterém se kdysi zabil Michael Hutchence, její přítel. No Avrilka nikde nespala, jí se jen stačilo vystavit nad jeden jistý klub...
Ten nápis moc čitelnej není, ale věřte, že je tam napsáno "The Viper Room". Fanoušci Johnnyho Deppa už asi tuší, ale o Johnnyho, jemuž klub patří, tu tentokrát až tolik nejde. Před tímto klubem totiž kdysi zemřel River Phoenix, starší bratr herce Joaqiuna Phoenixe, na předávkování drogami. Chudák Joaquin se tehdy dostal do všech televizních zpráv, protože někdo poslal televizi záznam jeho zoufalého telefonátu na záchranku... No a teď se přesně nad to místo vystaví ta blonďatá štětka, že jí tak musím říct, a strašně s touhle historkou machruje. Sestřelit tě, krávo!!!

Kimiho zpětná vazba s týmem (ne foto, ale by Hurvajs:) )

23. dubna 2007 v 17:33 Funny pix of F1 made by Hurvajs
Reakce na prohlášení, že kdosi (teď už nevím přesně kdo) řekl, že tým dostává od Kimiho potřebnou zpětnou vazbu. Hurvajs kontruje:
Zpetna vazba typu:
"Tak co, Kimi, co se ma zlepsit?"
"Rychlost."
"Jak to dnes jelo?"
"Kouknete se na telemetrii."
"A co by to potrebovalo?"
"Zeptejte se Costy."
...:))

Dream on, shine on! 4.díl

22. dubna 2007 v 12:38 Dream on, shine on!
Eric seděl u sebe v pokoji a byl tak zamyšlený, že nestačil zírat, když k němu do pokoje vtrhl Patrick s ručníkem okolo těla a řekl: "Tak co?"
"Co co?" nechápal Eric, "Co sem vůbec sakra lezeš?"
"No tu hlavu, ne?" napověděl mu Patrick. Teprve teď si Eric vzpomněl na svůj slib, přesto ještě Patricka mírně popíchl: "Copak já vím, kde sis jí nechal?"
"Ha ha, vtipnej." zašklebil se Patrick.
"Hele, mladej, ty si vůbec nevyskakuj, ať už sis ode mě půjčil cokoliv, koukej to vrátit brzo a v pořádku, nebo ti udělám takovej dril, že mi budeš říkat pane, jasný!"
Patrick sice svatouškovsky přikyvoval, ale Ericovi bylo jasné, že to pouští jedním uchem tam a druhým ven. No co, aspoň si pak nebude moct stěžovat, že ho nevaroval.
"Ale chceš to fakt na tý hlavě mít? Je ti jasný, že tohle jen tak dolů nedostaneš?" zeptal se Eric ještě, než započal své dílo.
"Jasně." přikývl Patrick.
Eric tedy začal podle návodu trochu nešikovně nanášet barvu na Patrickovy vlasy. Po pěti minutách mu víc problémů než to, co tomu řeknou rodiče, dělala otázka, jak ten strašný smrad vyvětrat, aby to pokud možno nikdo další nezaregistroval. A že to byl teda odér...
"Teď to musíme nechat třicet minut působit." oznámil Patrickovi, když skončil s nanášením.
"Fajn." kývl Patrick a chtěl jít pryč, ale Eric ho zarazil.
"Co blbneš?! Chceš, aby naše jeblo?"
"Mě jebne z toho smradu, když v něm budu půl hodiny!" protestoval Patrick.
"Budeš to muset vydržet, protože kdybys takhle pochodoval po domě, tak dostaneme sjeba nejen za to, že máš přebarvenou hlavu, ale ještě za to, že si naši budou myslet, že sme zamořili barák kdoví čím!"
"Peroxidem a amoniakem, myslím, že v tomhle by se nespletli!" odsekl Patrick, každopádně zůstal na svém místě a Eric si oddechl, že nejhorší část má za sebou. Byl ale na omylu. Nejhorší část pro něj nastala, když Patrickovi tu barvu z vlasů umyl. Ne, tohle rozhodně nebyla blond. Tohle byla zlatá. Normálně, zářivá zlatá, místy až s nádechem do zrzava. Ericovi se hrůzou zatajil dech a když se na sebe Patrick šel podívat do zrcadla, radši ani nedutal. Čekal neskutečný jekot, případně jiné protesty, proto se mu neskutečně ulevilo, když Patrick prohlásil: "No není to úplně vono, ale taky to de."
"Tak to sem sám smrad, teď padej do pokoje, já to tady musím zlikvidovat." vyhnal ho Eric pryč z koupelny, aby se mohl nějak zbavit té smradlavé nálože. Ale ten kvalt si mohl ušetřit, jelikož Patrick vletěl přímo do obýváku, aby se rodičům pochlubil se svou novou hlavou.
"Darrene!!!" zařval velitelsky otec. Eric tedy shrábl všechny věci na jednu hromadu, že je cestou vyhodí, teď už s tím nemusí dělat tajnosti. Sakra, po kom je ten kluk tak blbej!!
"Neptejte se mě, sami vidíte." Řekl rychle, když prošel okolo obýváku ke dveřím, aby mohl ty věci vyhodit do popelnice, "Jdu to jen vyhodit, za chvilku jsem zpátky."
A pak následovala kanonáda.
"To že seš ty cvok, ještě neznamená, že zjančíš i Patricka!"
"Akorát si tím zničíte vlasy, na tohle máte ještě času dost!"
"Co bude příště? Přijdeš s tetováním nebo kroužkem v nose?"
Ale Eric se rozhodl, že tentokrát si dupne.
"Dovolte mi, abych vám připomněl, že je mi osmnáct, jsem tedy plnoletý a za svoje činy zodpovídám sám. Kdybych chtěl, tak se taky od vás můžu odstěhovat a vy mi to už nemůžete zakázat, mám na to právo. A ta Rickova barva nebyl můj nápad, pokud si ještě pamatujete, tak Rick si jí přál sám. Ostatně už není malý dítě, je mu třináct, a pokud mi dovolíte ještě jednu výtku, tak ho vychováváte mnohem víc volnomyšlenkářsky než mě."
"Slyšíš to, maminko? To jsme se dočkali vděku!" otočil se otec na svou ženu, "Pokud se chceš odstěhovat, mladej, tak prosím, prosím, nikdo tě tu nedrží, když na to teda máš právo. Ale jedno si zapamatuj - jednou jsme tvoji rodiče a takhle se k nám chovat nebudeš, je ti to jasný? A myslím, že jsme k tobě ještě velmi benevolentní…"
"Co je podle tebe benevolentní? Že jste mi zakázali jít na konzervatoř a radši mě přihlásili na obchodku, na kterou se mi chtělo ze všeho nejmíň? Že ignorujete moje přání ohledně budoucího povolání a vytrvale ze mě chcete mít inženýra nebo já nevím co? Řekl jsem ti alternativu, co bych chtěl teda dělat jinýho než hudbu, a ty ses mi tak leda vysmál! Tak kde je ta benevolentnost, nějak jí nevidím."
"Přece tě nenechám jít na učitele!" zaúpěl otec, "Učitelování je stejně strašný jako kdybys mi řekl, že se budeš živit hraním po barech! Chceme pro tebe s maminkou jen to nejlepší, protože máme v životě víc zkušeností a víme, jakých chyb se vyvarovat. Děláme to jen pro tvoje dobro!"
"Kdybyste mysleli na moje dobro, tak bych teď před váma nestál s černejma vlasama, neříkal bych vám věci, co vám říkám, a už vůbec by se mi nechtělo řvát na celej barák a nechytal by mě takovej rapl, když se mnou mluvíš tímhle povýšeným tónem! Nejsem žádnej dělník v tvý firmě, abys mi všechno předepisoval, jsem tvůj syn a mám svoje vlastní názory! A už vůbec nechápu, co maj s tímhle vším společnýho Rickovy obarvený vlasy! Pořád ste chtěli mít syna andílka, a já to prostě nebudu, tak si vypiplávejte Ricka, tváříte se, jako kdybyste to nedělali už třináct let!"
"Tak a dost!" vypěnila i matka a vyšla z obýváku. Eric se za ní nechápavě podíval a viděl, že jde do jeho pokoje.
"Co chceš u mě v pokoji?!?" volal za ní. Vzápětí to mohl vidět na vlastní oči - odnášela pryč jeho kytaru!
"Ne, prosím, nech mi jí!!" změnil okamžitě Eric výraz z panovačného na prosebný.
"Až se naučíš chovat." Řekla ledově matka a odnesla kytaru do ložnice.
Eric jako omráčený došel nahoru do svého pokoje. Pak se zhroutil na postel. Brečel dlouho a moc. Vždyť tady vůbec nešlo o tu kytaru, copak vážně nemůžou pochopit, že už je dospělý, že má svoje názory? Je jim jedno, že ho ve škole šikanují, že se každý všední den budí s pocitem, že už víc nevydrží? Že hudba je to jediné, co má, často to jediné, co ho drží nad vodou? Že si chce konečně začít žít svůj život, vyrovnat se se vším, co ho v minulosti potkalo?
Ráno vypadl z domu snad ještě dřív než jindy. Patrick ještě sladce spal, jeho rodiče právě vstávali, když odcházel. Nechtěl se s nimi potkat. Možná proto tak chvátal. Jemu bylo jedno, jestli přijde do školy o pět minut dřív nebo později.
Seděl na okně a pozoroval, jak se třída postupně plní. Bylo zvláštní, že téměř všichni žáci přicházeli do školy pět minut před zvoněním, dřív přišel opravdu málokdo.
Co ho ale štvalo, bylo, že se nějak opomněl dostavit na vyučování Isaac. Eric si naštvaně odfrkl. Bylo jasné, že dneska se Isaac ve škole neukáže, za minutu mělo zvonit.
Jako poslední vběhl do třídy Daniel s jazykem až na vestě, respektive na triku. Eric se mírně uchechtl do rukávu. Daniel si toho všiml a přešel k jeho lavici.
"Moc se mi netlem." Zašklebil se na něj.
"Když já se málo tlemit neumím." Udělal na něj Eric svatouškovský kukuč.
"Kde máš souseda?" zeptal se Daniel.
"To kdybych věděl." Trhl Eric rameny.
"Takže když dovolíš." Pousmál se Daniel, hodil si tašku vedle Ericovy lavice a sedl si na Isaacovo místo.
"Radši si to rozmysli, zítra se po tobě bude vozit polovina třídy." Varoval ho Eric.
"Už jsem si všiml, že to tu nemáš moc dobrý." Pokýval Daniel hlavou, "Ale víš, co mi můžou… Co ste si vůbec navzájem udělali?"
"Nekouřím, nepiju, snažím se dobře učit." Trhl Eric rameny, "Navíc jsem jeden čas míval menší nadváhu, takže se po mě vozili i kvůli tomu. Občas to dělaj i teď."
"Teď?" podivil se Daniel a sjel pohledem Ericovu postavu. Pravda, Eric sice nebyl tak útlý jako většina kluků ze třídy, ale tlustý rozhodně nebyl. Černé delší triko se mu napínalo přes ramena a hrudník, takže bylo poznat, že se pod ním skrývají pouze svaly, ani deko navíc.
"To je jejich problém." Odvětil Eric. Pak dodal: "Z čeho myslíš, že vznikla moje přezdívka."
"Která?" zeptal se Daniel, jelikož Eric měl přezdívky dvě - Daz a Dozer.
"Obě. Teda Daz vzniklo až z Dozera, ale zkus si to dosadit do slova, vyjde ti buldozer." Vysvětlil mu Eric původ svých přezdívek. Daniel vyprskl.
"Promiň." Omlouval se, "Ale přijde mi to k smíchu."
"To je vidět." Zašklebil se Eric. Víc už si říct nestačili, neboť do třídy vplul chemikář.
"Prosím!" přihlásil se Daniel, když je profesor vyzval, aby se posadili.
"Nemáte sedět jinde?" divil se profesor, "Jak se jmenujete?"
"Jones a právě jsem se chtěl zeptat, jestli tu můžu dneska sedět." Odpověděl Daniel na obě otázky jednou větou.
"Vy jste ten nový?" zabrejlil na něj chemikář.
"Ano." Kývl Daniel.
"Tak dobrá, seďte si kde libo." Mávl chemikář rukou.
"Jo, když vám haraší na půdě." Dodal Matt posměšně.
"A jéje, už to je to tady." Zašklebil se Eric.
"A vůbec mě to nesere." Zasmál se Daniel.
"Pod jednou podmínkou - neuslyším ani slovo." Napomenul je okamžitě profesor.
"Už mlčim." Usmál se Daniel nejsvatějším úsměvem, jakého byl schopen.
Přesto spolu občas nějakou tu větičku prohodili, ostatně jako většina třídy. Vtipkovali, smáli se, probírali spolu výklad, kterému přes všechnu snahu místy nerozuměli.
"Pojď se trochu projít, ať nedřepíme furt tady." Navrhl o přestávce Daniel.
"Když já nevím…" trhl Eric neurčitě rameny.
"No tak, nenech se přemlouvat." Usmál se na něj Daniel a zvedl se. Eric se tedy zvedl taky.
"Á, teplý severský bratři na odchodu." Zastihla je u dveří Mattova štiplavá poznámka.
"Místo těhle machrovinek si radši osvěž zeměpis, žijeme v Austrálii, to je na jihu." Doporučil mu bodře Daniel. Matt mu na to nestihl odpovědět. Eric z toho dostal výbuch smíchu.
"Hustý!" pokýval uznale hlavou a zvedl palec na důkaz uznání.
"To nic, Caniel být na tohle machr." Zazubil se Daniel.
"Darren chválit Caniela." Přistoupil Eric na jeho hru.
"Caniel být rád, ale teď už být Darren zticha, nebo se Caniel začít červenat." Odpověděl Daniel.
"Radši toho necháme, koukaj na nás jak na exoty." Řekl Eric ztišeným hlasem, úsměv od ucha k uchu.
"To bude tím, že jsme tak extrémně hezký." Pokýval Daniel vědoucně hlavou. Eric se rozesmál na celé kolo.
"Ty vole, ty seš fakt pošuk." Utíral si slzy z očí.
"Nejseš o moc lepší." Nenechal ho Daniel na pochybách, že on si o jeho normálnosti také iluze nedělá.
"Skoro to vypadá, že sme se hledali, až jsme se našli." Poklepal mu Eric na rameno.
"To jo." Uznal Daniel. Pak mu padl do oka starší kluk, postávající u automatu na sušenky: "Hej, kohopak to tu nevidím! Koně Ewana! Nazdar!"
"Ahoj Canieli!" oplatil mu poněkud hlučný pozdrav vysoký, špinavě blonďatý mladík, podle podobnosti jeden z Danielových bratrů, "Koukám, že už jsi zapadl." Narážel tím na Erica.
"Kdepak, právě jsem odpadl." Rozesmál se Daniel, "To je Darren. Darrene, to je můj Big Brother Ewan, nebo také Kůň, protože slovo kanec se mu nelíbí." Sdělil Daniel důvěrně Ericovi.
"Vůbec toho blba neposlouchej." Otočil se Ewan na Erica.
"Tos mi řekl brzo." Pokýval Eric hlavou a otočil se na Daniela.
"Fajn, tak já se otočím na tebe, abych zachoval kolečko." Zasmál se Daniel a otočil se na Ewana.
"Neprovokuj nebo dostaneš." Strčil do něj Ewan.
"Áhahá, tady se někdo snaží machrovat!" strčil do něj Daniel taky, "To se dělá, machrovat na mladšího brášku?"
"Kýho mladšího brášku, ty seš pěkná svině už osmnáct let!" zašklebil se na něj Ewan, "Kam razíte?"
"Do nikam." Pokrčil Eric rameny.
"Tak pokračujte." Zasmál se Ewan, "Čau Canieli, doma!"
"Co tam?" zavolal za odcházejícím Ewanem Daniel.
"Uvidíš! Překvápko! Přišlo včera! Tak čau!" zamával mu Ewan a zmizel v hloučku ostatních studentů.
"Safra porte, to sou mi věci." Kroutil Daniel nechápavě hlavou.
"No, a proč zrovna ty, proč ne já?" urazil se naoko Eric.
"Kdo umí, umí. Kdo neumí, čumí." Odpálkoval ho se smíchem Daniel, "Sám sem na to jejich překvapení vážně zvědavej."
A taky byl právem, druhý den přilétl do školy s očima na vrch hlavy.
"Darrene, tohle mi nezbaštíš, co bylo to překvapení, čau Isaacu." Přiřítil se přímo k překvapeným kamarádům.
"No povídej, přeháněj, já mám velkou představivost." Řekl trochu zaraženě Eric, zaskočený Danielovým bleskovým příletem.
"Bicí! Normálně, brácha si objednal bicí! Takový krásný, přepychový, jen se s nima pomazlit! To budeš valit bulvy!" rozplýval se Daniel.
Isaac propukl v hurónský řehot.
"Sakra, vy ste ale dvojka! To se máme na co těšit!" smál se, zatímco Eric nevycházel z úžasu.
"Fakt?? Tak to je hned otestujem, ne??"
"Že váháš!" přikývl Daniel, "Musíš po škole nutně domů?"
"Ani ne, pošlu našim SMSku a je to." Mávl Eric rukou.
"Tak fajn, počkám na tebe, půjdeme rovnou k nám. Teda, já se jdu vzpamatovat." Opustil je Daniel s mírně zasněným pohledem. Isaac se nepřestával smát.
"Našel jsi rovnocenného cvoka, kámo." Otočil se po Ericovi.
"To teda." Pokýval Eric hlavou.
"To je vážně úroveň, člověk jednou za uherskej rok chybí a už se tu pořádaj takovýhle věci!" rozhodil Isaac bezmocně rukama.
"Mohl ses přidat už dávno." Vrátil mu to Eric.
"To bych nejdřív musel bejt aspoň trochu muzikální." Zasmál se Isaac a zakvílel parodii na nějakou písničku, co slyšel v rádiu.
"Náhodou, bejt tebou, tak bych do toho rozhodně šel." Utahoval si z něj Eric.
"Fajn, beru tě za slovo, ode dneška sem platnej člen skupiny. A opovažte se pokusit se mě zbavit! Jedině za pořádnou celoživotní gáži."
"Já ti můžu tak leda nasrat na hlavu." Odvětil Eric.
"Já to věděl, že budeš rád." Smál se Isaac.

smějeme se s Jacquesem Villeneuvem:)

20. dubna 2007 v 18:44 Funny pix F1 (ale realita:))
"A kam asi dám ty nohy, vole?"
"A to měl jen deset piv!"
"Ať žijou lišky!"
"Brzdááá, kde je ta brzdááá!"
"Co?? Jo, já nemám obutý lyže..."
"Di do řiti, pojedu tudy a basta!"
"Díky Davide, díky Miko!"
"Elegantní výstup z motorhomu."
"Fialový děs"
"Hej, chlapi, vraťte se, někdo tu nechal nějaký tělo!"
"Já su malý trpaslíček..."
"Je možný, že toho letícího slona vidíme jen my dva?"
"Je tu zima jak v prdeli, zatopte!"
"Jocku, takový blbý vtipy..."
"Ne ne, tohle jsem neřekl!"
"Ne, pan prezident opravdu nezemřel!"
"No, tak sem se uprd, kvůli tomu se ještě nemusíte tak řehtat."
"Skupina Ruce v kapsách"
"Souhlas!!!"
"Tak, chlapi, až řeknu, tak ho odnesem z tý scény pěkně ven."
"Tak po tomhle hlídání vnoučat mi musí Sauber připlatit za trpělivost."
"To není vtip, fakt mi ten pták podělal hledí."

Dvě fotečky z našeho představení...

18. dubna 2007 v 22:18 My World
Já to tu vlastně ani nepsala... Hráli jsme s dramaťákem v Jihlavě na festivalu a postoupili jsme na Náchodskou Prima Sezónu.:) Co jsme vlastně hráli - oficiální název je Sněhurka: Legenda pokračuje, a je to děsná blbost, ale je to zároveň děsně vtipná blbost, což sice zní jako pěkně hnusná samochvála, ale když ona je to fakt pravda, já jsem vytlemená jenom na tom pódiu, nemusím sedět ani v publiku.:)) Do Náchoda jedeme 3. a 4. května, tak držte palečky.;)
Tak tohle je Romča "Zrcadlo" (dostal první místo v kategorii herci) a Katka "princezna Naďa".
A tohle jsou Honzík "Mimikry", náčelník trpaslíků, dostal první místo mezi juniorama a je to naprosto úžasnej kluk, na toho jednou budeme chodit do národního.:)) Za ním stojí Marťa "Sněhurka junior", za ní stojí Martin "Aljoša od Černobylu" neboli trpaslík:)), napravo Dvořiho ruka a ten flek v pozadí je Eda "pes Charlie/Legolas", co nám drží míč, se kterým jsme si my - trpaslíci - na začátku scény házeli.:)



Singly nebo i jiný písničky

17. dubna 2007 v 20:15 | NickyHayden |  Blbinky, články, fantvorba...:)
Já už sem některý sice dávala, ale tak opakování je matka moudrosti.:P :))
Get Down - ne že se budete smát.X) Nezapomenutelnej první singl, asi poznáte, že originál je od BSB.
Put Your Arms Around Me - jejich druhý singl, originál je od Natural.
Rock The Party - moji milovaní 5ive. Ten klip žeru.XD
It´s The Things You Do - takovej klasickej love-song, napsal ho Mikko krátce před koncem skupiny, holt měl asi pocit, že se o nich málo píše.XD Akorát zrada, klipová verze je s bicíma a o něco rychlejší.:( Originál by 5ive
Bye Bye Bye - ta se líbí dokonce i mojí mamce a to je co říct.:)) Kdybyste měli náhodou pochybnosti, tak to je ten klip, při jehož natáčení zahučel Christian do vody.:)) Originál Nsync
All Rise - moje hodně oblíbená, originál od Blue. Schválně si zkuste odtipovat, koho jsem nahradila kým, poradím vám, že mimo stál Nick.;)
Bubblin´ - njn, prostě musej mít i nějaký takovýhle rádobydrsňárny.:P Originál od Blue a pochybuju, že byste ho neznaly.:))
World Of Our Own - by Westlife
My Love - další Westlife
When You´re Looking Like That - a poslední Westlife.:))
Everyone - hehe, že by opět BSB? Jestli si vzpomínáte na to vystoupení ve Finsku, tak tohle byla ta děkovačka na závěr.:) A vlastně všechny písničky, co tam odehrály, byli v originále od BSB.X)) K tomuhle bych měla jedinou výhradu, na cedku to má mnohem větší koule a lepší zvuk.:)
Get Another Boyfriend - další z "finských" písniček. Schválně jsem sem dala tohle video, protože za á je to studiová nahrávka a ty zněj většinou nejlíp a za bé je to fanvideo k mýmu oblíbenýmu seriálu.:)
Not For Me - poslední "finská", opět je to live a není to úplně stejný jako na cedku, ale zaráží mě tu jedna věc... Proč je tu Nick Carter tak podobnej tomu, kdo ho zastupuje v GBT?XD (domyslete si, koho myslím:P)
The Call - netřeba cokoliv dodávat, tohle tu zrovna bylo už několikrát
Show Me The Meaning Of Being Lonely - opět BSB (co se divíte:P), v GBT tuhle songu vydali na rozloučenou až po Nickově smrti
...a bohužel jsem stále nesehnala Scycs - Radiostar a The Pleasure Company - Walking On Clouds...

Co se do GBT nevešlo...

16. dubna 2007 v 19:53 | NickyHayden |  Blbinky, články, fantvorba...:)
A je to tady. To, čeho sem se obávala, přišlo. Zjišťuju, že bez GBT aspoň jednou měsíčně nepřežiju.:)) Proto je tady nová rubrika "Co se do GBT nevešlo" a najdete tam prakticky cokoliv... Teda krom mládí kluků, to dám zase do jiné rubriky, ale především to nezveřejním dřív, než to dopíšu.:-P Takže tady můžete najít, co se stalo za GBT i po GBT, prostě cokoliv, co mě napadne nebo co jsem do příběhu nestihla použít.;)

Strašidla v muzeu

16. dubna 2007 v 17:25 My World
Nevím, jestli jsem vám tu už někde říkala, že moje mamča dělá v muzeu... No víceméně dělá a tahle fotka je toho důkazem.:) Sebe jsem nezdůrazňovala a ten Martin... To kdyžtak soukromě, nechci ho tu nějak zdiskreditovat.:))

co nám napověděl první závod v Melbourne...

16. dubna 2007 v 15:29 Funny F1
Honda to s tou ekologií trochu přehání. Vodík asi opravdu nebude to pravé ořechové. Ovšem pokud je za tím něco jiného, pak soudruzi udělali chybu...
Známe oblíbenou skupinu Heikkiho Kovalainena. Jmenuje se Lety Mimo. A ještě se nám podařilo vyšpiónit jednu extra specialitku - Heikkiho nejoblíbenější dětská hra byla Kolo, kolo mlýnský.
Jelikož je tento miničlánek psán s odstupem, víme dnes, co stálo za tak úžasným debutem Lewise Hamiltona - je to černoch. Alespoň tak to vidí odborníci na basketbal (a ten že má skutečně s F1 tolik společného...). moje poznámka: Ale Jacques Villeneuve byl při své premiéře druhý!:)) A to moh bejt ještě první, kdyby nezafungovala týmová režie.:-P

I´ve been very bad bad girl...

16. dubna 2007 v 15:23 What about me?
Tenhle měsíc tady na to fakt kašlu, fuj, až se stydím.:-P Ale je to jednoduchý, není sem co dávat. Jediný, co bych sem mohla přidat, je další povídka.:)) A za další, oproti sblogu má blog.cz na mě děsně zdlouhavý ovládání, takže když mě něco zaujme, hodím to na druhej blog, protože tam třikrát kliknu a je to. Ale tak třeba vás přestanu trápit a trochu to tu zaktualizuju.:-P
NickyHayden

Sunrise Avenue - Forever Yours

9. dubna 2007 v 16:35 Poslouchám, zaujalo mě
Děkuju mnohokrát Meckki, že sem díky ní tuhle songu objevila.:-* :))
Sunrise Avenue jsou první finská skupina, které se podařilo získat mezinárodní smlouvu ještě dřív, než vůbec vydali svůj debut. Jejich deska se jmenuje On The Way To Wonderland a mnohem pravděpodobněji než tuhle songu budete znát jejich i u nás poměrně známý hit Fairytale Gone Bad.
Forever Yours
There are times I can leave my heart wide open
There are days believe I can heal wounds on me

There are times I could come to you and hurt you
I could easily bring your tears
I could send you to hell, I know you

I will find something more
Someone I am made for
Shame on you baby, Forever yours

You were mine and I was yours for one night
You were mine and there is no one who's like me

These screams they wake me up in the night
They violently fill my room
They keep me awake, I hate you

I will find something more
Someone I am made for
Shame on you baby
Forever yours
Navždy Tvůj
Někdy můžu mít srdce doširoka otevřené
Někdy věřím, že se mé rány mohou zahojit
Někdy bych za tebou mohl přijít a ublížit ti
Snadno bych tě rozplakal
Mohl bych tě poslat do horoucích pekel, znám tě
Najdu si něco víc
Někoho, pro něhož jsem byl stvořen
Tvoje ostuda, miláčku
Navždy tvůj
Bylas moje a já byl tvůj jen na jednu noc
Bylas moje a nikdo další už nebude jako já
Ty výkřiky mě v noci budí ze spaní
Vtrhly do mého pokoje
Díky nim jsem stále vzhůru, nenávidím tě
Najdu si něco víc
Někoho, pro něhož jsem byl stvořen
Tvoje ostuda, miláčku
Navždy tvůj

ideální hodina ve škole aneb blbnu si:)

2. dubna 2007 v 20:56 My World
Tak si to představte…
Sedím si tak hezky v lavici, je už pět minut po zvonění, ale profesor nikde. Kecám se sousedkou, dneska to bude zajímavý, budou se na nás zaučovat praktikanti. To zní docela slušně, hehe… Nějak se nám budoucí pan vyučující nebo paní učitelka, no prostě jeden z těch chudáku zpozdil.
A najednou prásk! Dveře třísknou, třídou proletí bílo-černá skvrna, která za sebou zanechá žíznivou čáru, jakou rychlostí si to štráduje ke katedře, ozve se druhá rána, to jak třískne s třídnicí o lavici, na níž se posadí, takže se konečně ustálí v pohybu a my si dotyčného můžeme prohlédnout. Celá třída vejrá jako blázni, největší borci zapomenou zavřít pusu. Na naší katedře sedí podle vzhledu zhruba pětadvacetiletý vyzubený hezounek s patkou, na sobě bílé triko s černým potiskem, černé úzké džíny s malou dírou na koleni a pyramidový pásek… Zubí se, že by mohl pozřít banán na šíř, a než se kdokoliv vzpamatuje z šoku, začne mluvit jako rádio.
"Takže mládeži! Nejprve bych vás požádal, abyste přestali číst pod lavicí, tlachat o nejnovějších drbech ze školy a showbyznysu a věnovali se chvilku mě, protože se vám dneska pokusím trochu osvětlit goniometrické funkce, které, jak mi řekl váš pan třídní, budete zítra potřebovat na písemku. A ještě než se zabavíme tímhle milým tématem, dovolte mi, abych se vám představil, já jsem Benjamin Kowalewicz, řečený Ben, a pokud se toho dožiju, tak možná budu jednou učit vaše děti. A nyní…"
Že jsme se přesunuli k látce si všimnu až po hodně dlouhé době. Utěšuje mě, že nejsem sama. Jednoduše, čumíme jak puci. Teda, tak tohohle mít za matikáře, je ze mě premiantka!! Nejenže to umí úplně úžasně a poutavě vysvětlit (konečně nemám strach, že z tý písemky zítra schytám bura), ale ještě se na něj dá i koukat… Ježiš, tak tohohle bych brala všema deseti!!! Až na to, že když mě vyvolá, nejsem schopná říct ani slovo a čumím jako kretén. Nechci vědět, co si myslí.:)
Přestávka je vysvobozením i smůlou zároveň. Beník (už jsme ho stihli přijmout do rodiny) se s námi rozloučí ve svém typickém stylu, takže nám zasalutuje a odpluje ze třídy nadpozemskou rychlostí, jako kdyby se snad bál, haha. A hned je ve třídě šum. Tohle 2.A ještě nezažila!
Načež nás dorazí druhá hodina.
"Tak schválně, co bude tohle zač." svěří mi sousedka, neboť i na biologii máme mít jednoho z praktikantů. Dychtivě přikývnu, i když si myslím, že po Benovi ustojím všechno. Jeho nástupce se na dnešní den aspoň pořádně vyfik, i když přijít v saku mi přijde dost přehnaný. Jemu zjevně taky, protože jakmile si sedne za katedru, zbaví se nepříjemného kusu oblečení se slovy: "Proč já blbec jako jedinej dodržuju předpisy…" Což samozřejmě nenecháme bez odezvy a tlumeně se zasmějeme. Zasměje se s námi a ještě dřív, než si sundá brýle, je mi úplně jasné, že i tahle hodina bude stát za to. Vypadá to, že na pedagogiku se hlásí jeden hezounek vedle druhýho.
"Teda, tak s tím bych chtěla mít sexuální výchovu." Ozve se vedle mě.
…no jen si to představte.:)

Takovýho pana učitele chci taky!

1. dubna 2007 v 18:43 Meiko Reissmann
...:) ať by učil cokoliv, byl by to můj nejoblíbenější předmět! (copyright Meckki)